Bundesarchiv Bild 183-R90009, Budapest, II. Weltfestspiele, Festumzug, tschechische Delegation (cropped KG)
.jpg?uselang=cs){kind=link}
|
Tento obrázek byl na Wikimedia Commons načten díky společnému projektu s Německým federálním archivem (Deutsches Bundesarchiv). Německý federální archiv zaručuje autenticitu pouze při využití originálních materiálů (negativů či pozitivů), případně při digitalizaci těchto originálů prostřednictvím digitálního obrazového archivu. |
Relevantní obrázky
.jpg)
.JPG)
.png)
.JPG)
.jpg)
_(cropped).jpg)
.jpg)
Relevantní články
KulakKulak je ruské označení pro střední až bohaté rolníky. Původně to byl i řídce používaný výraz pro vesnické lichváře. V Sovětském svazu se stal označením pro soukromého rolníka, ideologického nepřítele kolektivizace. .. pokračovat ve čtení
Seznam prezidentů ČeskoslovenskaSeznam prezidentů Československa představuje chronologický přehled osob působících v nejvyšší ústavní funkci Československé republiky, kterou byl prezident republiky. V době existence Československa mezi lety 1918 a 1992 se v tomto úřadu vystřídalo celkem devět osob. V seznamu jsou uvedeni také prezidenti státních útvarů z válečného období let 1939–1945, kdy Československo fakticky neexistovalo. .. pokračovat ve čtení
Třetí Československá republikaTřetí Československá republika označuje politický systém poválečného období Československa v letech 1945–1948. Za datum oficiálního ustavení politického systému lze považovat jmenování vlády Československé republiky v Košicích 4. dubna 1945, někdy též bývá uváděno datum ustavující schůze Prozatímního národního shromáždění, tedy 28. října 1945. Základem celého politického systému řízené demokracie byla organizace Národní fronty Čechů a Slováků, která se otevřeně distancovala od pomnichovského a též od prvorepublikového vývoje. Stejně jako režim druhé republiky i toto období doprovází různé totalitní prvky. Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik předznamenala radikální změnu československé zahraničněpolitické orientace. .. pokračovat ve čtení
Volby do parlamentu Československé republiky 1929Volby do parlamentu Československé republiky se konaly 27. října 1929. Zvítězila v nich Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu v čele s Antonínem Švehlou se ziskem 15 % všech hlasů. .. pokračovat ve čtení
Volby do parlamentu Československé republiky 1935Volby do Národního shromáždění Československé republiky se konaly 19. května 1935. Zvítězila v nich Sudetoněmecká strana v čele s Konradem Henleinem se ziskem 15,18 % všech hlasů. .. pokračovat ve čtení
Seznam představitelů českého státuSeznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka. Vedle českých knížat, českých králů, prezidentů Československé a České republiky jsou do seznamu zahrnuta i velkomoravská knížata a Sámo, vládce tzv. Sámovy říše. Panovníci z období před příchodem Slovanů zahrnuti nejsou, těm je věnována stránka Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska. .. pokračovat ve čtení
Československé parlamentní volby 1946Volby do Ústavodárného shromáždění Československé republiky se konaly v neděli 26. května 1946. Šlo o první volby v Československu po druhé světové válce, jediné do nástupu komunistů k moci a bývají označovány jako poslední svobodné demokratické volby na dobu více než čtyřiceti let. Nutno podotknout, že se nejednalo o plně svobodné volby, hlasování se totiž mohly zúčastnit pouze strany Národní fronty, například některým pravicovým stranám nebylo vůbec umožněno kandidovat. Po volbách se navíc nepočítalo s existencí opozice, volby měly pouze určit poměr sil ve vládě Národní fronty. .. pokračovat ve čtení