Bust gaul roman


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
2376 x 3376 Pixel (898526 Bytes)
Popis:
Lausanne, Switzerland.

About 100 AD

This bust was probably part of a honorary statue for an influential Helvetian, a Romanized Celt. The way the hair is worn and the beard is shaped points to a member of the military. The stylized hair and the ornamental sideburns indicated that the artist came from a Gallo-Roman province.

Kunst der Kelten, Historisches Museum Bern.

Art of the Celts, Historic Museum of Bern.
Komentář k Licence:
This image was originally posted to Flickr by Chez Cåsver at https://www.flickr.com/photos/69275268@N00/4121249618. It was reviewed on 5. března 2011 by FlickreviewR and was confirmed to be licensed under the terms of the cc-by-2.0.
5. března 2011
Licence:
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 31 Mar 2024 23:29:24 GMT


Relevantní články

Galsko-římská kultura

Galsko-římská kultura či též Galo-římská kultura byla kultura, jež vznikla romanizací keltských národů, zejména Galů, po jejich integraci do Římské říše. Vyznačovala se přijetím nebo adaptací římské kultury, jazyka (latiny), morálky a způsobu života a jejich zasazením do jedinečného keltského kontextu. Dobře prostudovaná směs kultur v Galii poskytuje historikům vzor, s nímž lze porovnávat paralelní procesy romanizace v jiných, méně prozkoumaných římských provinciích. Kulturní tok romanizace nebyl jednosměrný, přesto převažoval směr z římského jádra na periferii - tak například všechna galská božstva byla pořímštěna, naopak z keltských božstev pouze patronka koní Epona pronikla za hranice Galie. Barbarské invaze začínající koncem třetího století si vynutily v galsko-římské kultuře zásadní změny v politice, v ekonomickém zázemí, ve vojenské organizaci. Gótské osídlení galsko-římských oblastí přineslo mnoho rozporů a zejména utrpení vysoce romanizované vládnoucí třídy. Galsko-římská kultura navzdory germánské nadvládě přetrvávala až do 7. století, zejména v oblastech Gallia Narbonensis, v Předalpské Galii, kolem města Orléans a v menší míře v Gallia Aquitania. Sever Galie, jakmile ho obsadili Frankové, se naopak velmi rychle kulturně transformoval, v kulturu zvanou obvykle merovejská. Římský vliv ovšem přežil i zhroucení galsko-římské kultury, zejména v jazykové oblasti, kde odolávání germanizaci bylo nejpozoruhodnější a nejtrvalejší, čehož výsledkem je hlavně francouzština, jež zůstala románským jazykem, ačkoli etnika, jež ji převzala, jsou v podstatě germánská. Dalším podobným pozůstatkem je rétorománština, do jisté míry okcitánština, ještě v 19. století široce užívaná na jihu Francie. Specifickým rysem galsko-římské kultury, zejména v "úpadkovém" období 400-750, byla role charizmatických křesťanských biskupů, jež se často stávali ranými západoevropskými světci. Sehrávali nejen roli při christianizaci, ale byli i ústředními postavami politickými, neboť od 5. století přešla loajalita pohanů i křesťanů od institucí k jednotlivcům. To byl významný obecný rys pozdně starověké a raně středověké západoevropské kultury. Typickým rysem v oblasti umění bylo antropomorfní sochařství syntetizované s keltskými tradicemi vynikajícího zpracování kovů, zejména stříbra. Nejvíce pozůstatků této kultury je dnes soustředěno v Lyonu, jenž byl pod jménem Lugdunum hlavním městem římské Galie. Nachází se zde například Galsko-římské muzeum, spojené se zbytky amfiteátru a odeonu. .. pokračovat ve čtení