Byzantine imperial flag, 14th century
Relevantní obrázky
_(14th_century).svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.png)
_nord-France.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.png)
.svg)
.svg)
.png)
.svg)
.svg)
Relevantní články
Morejský despotátMorejský despotát byl poloautonomní provincií Byzantské říše za vlády dynastie Palaiologů. Despotát se rozkládal na Peloponéském poloostrově ve čtrnáctém a patnáctém století. Během více než sto let trvající existence tento státní útvar postupně rostl, až ovládal většinu poloostrova. Většinou v něm vládl dědic Byzantského císaře, který obdržel titul despoty nebo též despoinis. Hlavním městem byla Mystra, opevněné město ležící poblíž starověké Sparty, které se postupem času stalo centrem byzantské kultury a moci. .. pokračovat ve čtení
Byzantsko-osmanské válkyByzantsko-osmanské války byla série válečných konfliktů mezi Osmanskými Turky a Byzantskou říší, která vedla k pádu Byzantské říše a nástupu Osmanské říše. .. pokračovat ve čtení
Republika DubrovníkRepublika Dubrovník neboli Dubrovnická republika, přesněji Republika Ragusa či Raguská republika byla italská aristokratická městská námořní republika na jihu chorvatské Dalmácie s centrem v Dubrovníku. Existovala od 14. století do roku 1808. Postupně vystřídala vazalský poměr k Byzanci, Benátské republice, Uhersku, Habsburské monarchii a Osmanské říši a byla významnou námořní republikou konkurující Benátkám. Zanikla 31. ledna 1808, kdy ji zrušil francouzský maršál Auguste Marmont, velitel francouzských jednotek, které území republiky okupovaly od roku 1806. .. pokračovat ve čtení
Albánské království (1272–1368)Albánské království bylo založeno roku 1272 králem Karlem I. z Anjou na území Epirského despotátu. Království se rozkládalo na pobřeží mezi Dračí a Butrintem. Roku 1281 byl Karel I. nucen opustit vnitřní oblasti z důvodu útoků Byzantské říše a jeho síla byla oslabována vypuknutím Sicilských nešpor. Většinu území Epiru ztratil. Město Drač zůstalo v rukou potomků Karla až do roku 1368. Poté si jej podmanil Karel Topia. .. pokračovat ve čtení
Ejálet RumélieEjálet Rumélie byla provincie (ejálet) Osmanské říše. Existovala v letech 1365–1867. Rozkládala se téměř po celém Balkánu, tedy na území které Turci nazývali Rumélie (Rumeli). Šlo o největší provincii Osmanské říše vůbec, největší území zabírala v 17. století; s ústupem Osmanů z Evropy v 19. století se však postupně zmenšovala. V polovině 19. století měla rozlohu 124,630 km2 žilo v ní 2,7 milionu obyvatel. Provincii založil sultán Murad I. V letech 1362–1530 bylo jejím hlavním městem thrácké Edirne, v letech 1530–1836 Sofie a v období 1836–1867 dnešní Bitola. Ejálet zasahoval na území dnešních států Bulharsko, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Albánie, Řecko, Srbsko a Turecko. Ke známým guvernérům patřil Mehmed Paša Sokolović a Ali Paša Janinský (1793). .. pokračovat ve čtení
Panství Argu a NaupliaPanství Argu a Nauplia byl středověký křižácký státeček v Řecku vzniklý po čtvrté křížové výpravě. Panství bylo vazalem Achajského knížectví a skládalo se z měst Argos a Nauplio. .. pokračovat ve čtení
Bitva u PelagonieBitva u Pelagonie se odehrála v září roku 1259, mezi Nikájským císařstvím, které zde stálo proti knížectví Achajskému, despotátu Epirskému a království Sicilskému. Byla to rozhodující událost v dějinách Blízkého východu, která byla předzvěstí byzantského znovudobytí Konstantinopole a konce Latinského císařství. .. pokračovat ve čtení