Car Dušan, Manastir Lesnovo, XIV vek, Makedonija

Autor:

NeznámýUnknown author

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/521e2

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

500 x 686 Pixel (79393 Bytes)

Popis:

Serbian tzar Stefan Uroš IV Dušan of Serbia with his wife Jelena, middle of XIV century, monastery Lesnovo, Republic of Macedonia

Komentář k Licence:

Public domainPublic domainfalsefalse

Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 70 let po jeho smrti. You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States. Note that a few countries have copyright terms longer than 70 years: Mexico has 100 years, Jamaica has 95 years, Colombia has 80 years, and Guatemala and Samoa have 75 years. This image may not be in the public domain in these countries, which moreover do not implement the rule of the shorter term. Honduras has a general copyright term of 75 years, but it does implement the rule of the shorter term. Copyright may extend on works created by French who died for France in World War II (more information), Russians who served in the Eastern Front of World War II (known as the Great Patriotic War in Russia) and posthumously rehabilitated victims of Soviet repressions (more information).

Bylo zjištěno, že u tohoto souboru nejsou známa žádná omezení daná autorským právem a právy s ním souvisejícími.

https://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/PDMCreative Commons Public Domain Mark 1.0falsefalse

Licence:

Public domain

Credit:

From this page, this image.image.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 10 Feb 2024 07:17:18 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Středověké dějiny Srbska započaly příchodem prvních předchůdců Srbů na dnešní srbské území v 1. polovině 7. století. Zdejší vládcové povětšinou drželi titul županů. Během následujících období ovlivňovala vývoj srbského státu přítomnost dvou významných mocností východního Balkánu, byzantské a bulharské říše. Oba nejstarší srbské státy raného středověku, Raška a Duklja (Zeta), se často stávaly součástí byzantsko-bulharského soupeření. Vzhledem ke své vzdálenosti od kulturních center bylo Srbsko definitivně christianizováno až ve 2. polovině 9. století. Po pohlcení Bulharska Byzancí se zde načas prosadil byzantský vliv, avšak již od poloviny 11. století se dařilo stále účinněji prosazovat srbským vládcům samostatnější politiku. Během obnovení byzantské moci za vlády Komnenovců došlo opět k útlumu srbských aktivit. Naopak od nástupu dynastie Nemanjićů a zejména po čtvrté křížové výpravě, jež byzantskou říši vyvrátila, se více či méně dařilo posilovat srbský vliv. Ačkoliv v zemi převládal zejména později spíše pravoslavný ritus, podařilo se velkému županu Štěpánovi I. získat s pomocí svého bratra Sávy od římské kurie královský titul pro zemi autonomní církevní organizaci. Vrcholné období srbského státu nastalo za vlády Štěpána Dušana, jež získal rozsáhlá území v Makedonii i v Řecku a roku 1346 přijal titul cara. Po jeho smrti se nicméně srbská říše začala rozpadat, což umožnilo z Malé Asie postupujícím osmanským Turkům započít úspěšnou invazi na srbské území. Přes alianci srbských knížat se v bitvě na Kosově poli roku 1389 nepodařilo osmanské nebezpečí odvrátit. Přes pokles osmanské moci na počátku 15. století a spojenectví s Uhrami se nový stát, srbský despotát, nedokázal síle Turků později ubránit. V zemi převládly poraženecké nálady, které vyústily v předání poslední významné srbské pevnosti Smeděrevo Turkům roku 1456. Tím nejen zanikl srbský stát, ale uzavřel se též středověký vývoj srbského etnika, jež mělo po několik následujících staletí žít pod osmanskou nadvládou. .. pokračovat ve čtení

Rok 1355 (MCCCLV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal čtvrtkem. .. pokračovat ve čtení