Cerveaux hommes rhinocéros et dauphin

Autor:

Thesupermat

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/18f5a

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2592 x 1944 Pixel (2849524 Bytes)

Popis:

Trois cerveaux, de gauche à droite, un cerveau d'homme, un de rhinocéros?? et un de dauphin

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 16 Mar 2024 10:42:23 GMT

Relevantní obrázky

(c) Joe Mabel, CC BY-SA 3.0

(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0

(c) I, Nrets, CC BY-SA 3.0

(c) Pavel.Riha.CB, CC BY-SA 3.0

(c) Pavel.Riha.CB, CC BY-SA 3.0

© Jérémie Silvestro / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) The Children's Museum of Indianapolis, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Mozek je orgán, který slouží jako organizační a řídící centrum nervové soustavy obratlovců. V omezeném měřítku se termín „mozek“ používá i pro ostatní strunatce, hlavonožce nebo dokonce některé další bezobratlé. Obvykle se však u bezobratlých vyskytuje pouze jistý mozkový ganglion (zauzlina). Mozek obratlovců vzniká z přední části neurální ploténky a během zárodečného vývoje se postupně objevují různé oddíly, které často plní poměrně odlišné funkce, ale spolupracují a tvoří dohromady hlavní orgán centrální nervové soustavy. K hlavním částem mozku patří prodloužená mícha, mozeček, střední mozek, mezimozek a tzv. koncový mozek. .. pokračovat ve čtení

Kytovci (Cetacea) jsou podskupinou (infrařádem) sudokopytníků přizpůsobenou k životu v moři. Jejich sesterskou skupinou jsou hrochovití. Kvůli výrazným anatomickým a fyziologickým adaptacím na vodní způsob života je jejich evoluční souvislost se suchozemskými savci dosti zastřená a donedávna byli považováni za samostatný řád. Mezi jejich nejnápadnější znaky související s přechodem do vody patří přeměna předních končetin v ploutve a vymizení zadních končetin, vznik horizontální (vodorovné) ocasní ploutve, která je hlavním orgánem pohybu, ztráta srsti, ztráta vnějšího ucha, získání hydrodynamického vřetenovitého tvaru těla a další. Typicky savčím projevem je jejich potřeba dýchat vzduch. Někteří kytovci sice mohou pod vodou vydržet i přes dvě hodiny, ale nakonec se nadechnout musí. Nozdry jsou posunuty v podstatě na temeno hlavy, lebka je touto tzv. teleskopizací oproti lebce jiných savců silně modifikovaná. .. pokračovat ve čtení