Cesky rozhlas Vinohradska

Autor:

Ludek

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/5e50

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3792 x 2762 Pixel (1392724 Bytes)

Popis:

Budova Českého rozhlasu v Praze, Vinohradská

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 23 Mar 2024 23:16:29 GMT

Relevantní obrázky

(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0

(c) I, Miloš Hlávka, CC BY-SA 3.0

(c) Eva Haunerová, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Budova Českého rozhlasu je sídlo Českého rozhlasu, dříve Československého rozhlasu a Radiojournalu v Praze na Vinohradech. Autorem projektu byl architekt Bohumil Sláma a byla postavena mezi léty 1929 až 1931. Budova je úzce spjata s několika historickými událostmi, a to s těžkými boji během Pražského povstání v květnu 1945 při osvobozování Prahy a okupací sovětskou armádou v srpnu 1968, kdy došlo před rozhlasem k masakru civilistů. Památkově chráněna je od roku 1976 a 23. listopadu 2019 byla prohlášena za národní kulturní památku. .. pokračovat ve čtení

Československý rozhlas (ČsRo) byla československá státní organizace, provozující mezi lety 1948 a 1992 rozhlasové vysílání v Československu. Již od roku 1945 působily dvě společnosti Český rozhlas a Slovenský rozhlas pod společnou hlavičkou Československého rozhlasu. Po zestátnění v roce 1948 se Československý rozhlas stal propagandistickým a cenzurovaným médiem komunistického režimu a dle zákona byla činnost ČsRo založena na politice Komunistické strany Československa. Společenské uvolňování v 60. letech se projevilo i v rozhlasu a v srpnu 1968 proběhly během okupace Československa o jeho budovu boje. Během následné normalizace byl rozhlas opět součástí socialistické politiky. V listopadu 1989 se během sametové revoluce přidali pracovníci ČsRo k protestům a ve svých pořadech informovali veřejnost o probíhajících událostech. V demokratickém Československu vznikly následně na národním principu dva nové veřejnoprávní subjekty, Český a Slovenský rozhlas, které převzaly většinu vysílání. V roce 1992 tak ČsRo zajišťoval pouze provoz jedné celostátní stanice a zahraničního vysílání. Československý rozhlas ukončil své vysílání rozpadem Československa na konci roku 1992. .. pokračovat ve čtení

Eduard Svoboda byl český inženýr, rozhlasový a filmový podnikatel, jeden ze zakladatelů Radiojournalu, kde od jeho počátku roku 1923 až do roku 1945 působil jako technický ředitel. .. pokračovat ve čtení

Vlasta Voborská-Slavická byla česká rozhlasová hlasatelka a redaktorka československého Radiojournalu, hudebnice a pěvkyně. Byla manželkou hudebního skladatele Klementa Slavického a matkou hudebníka Milana Slavického. Vedle např. Zdenky Wallo či Marie Magdaleny Tomanové byla jednou z prvních československých rozhlasových hlasatelek. .. pokračovat ve čtení

Ladislav Šourek byl český právník, bankéř, diplomat a podnikatel, jeden ze zakladatelů Radiojournalu, kde v letech 1925 až 1938 působil jako faktický ředitel. V rámci své finančnické kariéry zastával vysoké pozice v Živnostenské bance, roku 1919 se pak stal ředitelem Pražské úvěrní banky. .. pokračovat ve čtení

Toto je seznam movitých i nemovitých národních kulturních památek České republiky. Seznam je řazen podle čísla památky v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, který vede Národní památkový ústav. .. pokračovat ve čtení

Ministerstvo pošt a telegrafů byl správní orgán první Československé republiky odpovídající za poštovnictví, telegrafii, telefonii a od 20. let i rozhlasové vysílání včetně budování telekomunikační infrastruktury či udělování koncesí pro provoz telekomunikačních zařízení. Samostatný resort vznikl 13. listopadu 1918 vyčleněním agendy pošt, telegrafů a telefonů z gesce ministerstva obchodu, průmyslu a živností. Prvním ministrem pošt a telegrafů byl jmenován Jiří Stříbrný, úřad sídlil ve smíchovském klášteře Sacré Coeur. Zaniklo v listopadu 1938 spolu s ministerstvem železnic, jejich působnost přešla na nové ministerstvo dopravy. .. pokračovat ve čtení