Charlotta Piepenhagenová - Lake in the Mountains

Autor:

Ablakok

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/747c7

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3456 x 4608 Pixel (2143771 Bytes)

Popis:

Charlotta Piepenhagenová - Lake in the Mountains, 1870s

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 07 Feb 2024 14:23:36 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Česká krajina se v dílech umělecky nadaných žen nejdříve objevila v grafických listech. Na začátku 19. století si především techniku leptu oblíbily ženy ze šlechtických rodů. Byly ještě diletantky. První dosáhla profesionálního vzdělání od svého otce Amalie Mánesová (1817–1883), která malovala romantické krajiny olejem a akvarelem na úrovni svých bratrů, Josefa a Quida. I další malířku krajin Charlottu Piepenhagenovou (1821–1902) vzdělával její otec a byla pokračovatelkou jeho chmurnějšího, ale velmi oblíbeného stylu. U Augusta Bedřicha Piepenhagena se učila i Marie Kirchnerová (1852–1931), ale vzdělávala se také v Paříži a přispěla ke změnám v české krajinomalbě. Její kamarádka Zdeňka Braunerová (1858–1934) získala první zkušenosti s krajinomalbou od Antonína Chittussiho. Kromě české krajiny malovala okolí Paříže i moravskou krajinu. Pepa Mařáková (1872–1907), dcera Julia Mařáka, chodívala kreslit s jeho žáky do plenéru. Několik žáků jejího otce si po absolvování Akademie založilo soukromé krajinářské školy. Významná byla Slavíčkova škola, kde studovaly žačky Růžena Zátková (1885–1923), Sláva Tonderová (1888–1946), Božena Jirásková (1880–1951) nebo Ada Hodáčová (1888–1946). Ve škole Aloise Kalvody studovala Milena Šimková-Elgrová (1898–1977), Marta Drábková-Rožánková (1882–1958), Anna Plesingerová-Božinová (1883-1977) nebo Milada Šindlerová (1875–1941). K prvním moravským krajinářkám patřila Zdeňka Vorlová Vlčková (1872–1954), která malovala hlavně okolí svého rodného Velkého Meziříčí, brněnská grafička Helena Bochořáková (1894–1980) po problémech s očima se rozhodla jen malovat a malovala krajinu kolem brněnské přehrady. Další dvě malířky byly žačky Vratislava Nechleby na AVU a to slezská malířka Helena Salichová (1895–1975) a z Valašského Meziříčí Marie Bognerová (1931–1997). Valašská krajina inspirovala i brněnskou malířku Jiřinu Hartingerovou (1941) svou poezií a náladami k fantazii a k abstrakci. .. pokračovat ve čtení