Cherub plaque Louvre MRR245 n2
Relevantní obrázky
Relevantní články
Římsko-perské válkyŘímsko-perské války je souhrnné označení pro sérii vojenských konfliktů svedených mezi Římskou resp. Východořímskou říší a Novoperskou (Sásánovskou) říší, které v období vymezeném počátkem 3. století a první polovinou 7. století představovaly dominantní mocnosti Středomoří a Středního východu. Zahraničněpolitické vztahy mezi těmito pozdněantickými státy nabývaly převážně konfrontačního rázu, ačkoli se vyskytly i dlouhodobější fáze mírové koexistence, obzvláště v 5. století. .. pokračovat ve čtení
Herakleiovská dynastieHerakleiovci byli jednou z byzantských panovnických dynastií vládnoucí s přestávkami mezi lety 610 až 711. Jejím zakladatelem byl Herakleios, syn stejnojmenného kartaginského exarchy, který svého potomka vyslal v čele loďstva obsadit hlavní město byzantské říše Konstantinopol a svrhnout dosavadního císaře Foku. Po úspěchu této výpravy se Herakleios stal novým císařem. Přestože se mu podařilo získat zpět východní provincie ztracené při perské invazi, nedokázal již zabránit arabské expanzi, jež se odehrála jen několik let po vítězství nad Persií. Byzanc během následujících let definitivně ztratila Sýrii, Palestinu, Egypt a posléze také severní Afriku. V západní části říše zároveň většinu území balkánského poloostrova obsadili Slované následovaní méně početnými turkickými Bulhary, jejichž stát rozprostírající se v oblasti kolem Dunaje uznal byzantský císař Konstantin IV. na základě smlouvy z roku 681. Posledním členem dynastie se stal Justinián II., jenž byl roku 695 svržen a namísto něj po nějakou dobu vládli vojenští uzurpátoři. Přestože se Justiniánovi podařilo opět získat trůn, proti jeho despotické vládě opět vypuklo povstání a císař byl spolu se svým synem roku 711 popraven, čímž vláda dynastie natrvalo skončila. .. pokračovat ve čtení