Chorągiew królewska króla Zygmunta III Wazy


Autor:
Olek Remesz (wiki-pl: Orem, commons: Orem)
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
900 x 600 Pixel (2402245 Bytes)
Popis:
Royal banner (not a flag) of the Polish-Lithuanian Commonwealth during the reign of the House of Vasa (1587-1668).
  • Banner with three horizontal stripes of red, white and red.
  • Coat of arms:1-4 Polish eagle (Piastowie's), 2-3 Lithuanian Vytis (Jagiellonczyk's), 5-8 Swedish three-crowns (Magnus IV's), 6-7 Swedish lion (Magnus I's), inescutcheon: 9 Vasa's arms.
  • Crown:Royal crown.
  • Order:Golden fleece
Komentář k Licence:
CC-BY-SA ver. 2.5, 2.0, 1.0
Licence:
Credit:
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 17 Mar 2024 23:06:18 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Polsko-litevská unie (1569–1795)

Polsko-litevská unie, oficiálně nazývaná Království polské a Velkoknížectví litevské bylo v letech 1569–1791 soustátí ve střední a východní Evropě. Oficiálně vznikl uzavřením smlouvy mezi Korunou království polského a Litevským velkoknížectvím dne 12. srpna 1569 v Lublinu. Od roku 1791 do svého zániku v roce 1795 existovalo již jen ve značně zmenšeném územním rámci pod názvem Nejjasnější Republika polská (polsky Najjaśniejsza Rzeczpospolita Polska či jen Republika polská, teprve po roce 1967 vešla ve známost jako „Republika obou národů“. .. pokračovat ve čtení

Koruna polského království

Koruna polského království je název Polského království, jemu podřízených a dokonce i jím nárokovaných zemí, používaný oficiálně po spojení s Litevským velkoknížectvím v personální unii (1386) a zejména po vytvoření plné unie státní (1569). V rámci této Polsko-litevské unie, tzv. I. Rzeczpospolité, byl termín „Koruna“ běžným rozlišovacím označením pro západní (polsko-ukrajinskou) část unie – oproti části východní (litevsko-běloruské), zvané „Velkoknížectví“ či prostě „Litva“. .. pokračovat ve čtení

Polsko-turecká válka (1620–1621)

Polsko-turecká válka (1620–1621), nebo první polsko-turecká válka byl vojenský konflikt mezi polsko-litevskou Republikou obou národů a Osmanskou říší o kontrolu nad Moldavským knížectvím. .. pokračovat ve čtení

Litevské velkoknížectví

Litevské velkoknížectví byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Chotynu (1621)

Bitva u Chotynu nebo také chotynská válka nebo též česky bitva u Chotína byla kombinovaným obléháním a sérií bitev, které se odehrály mezi 2. zářím a 9. říjnem roku 1621 mezi polsko-litevskou unijní armádou podporovanou kozáky, které velel litevský velkohejtman Jan Karol Chodkiewicz, a invazivní osmanskou armádou vedenou sultánem Osmanem II., která byla zastavena až prvním podzimním sněžením. Dne 9. října, z důvodů pokročilosti roční doby a utrpěných těžkých ztrát zanechali Osmané obléhání a bitva byla zakončena patovou situací, což také dokazuje mírová dohoda, kdy některé její části jsou příznivější pro Osmany, zatímco jiné jsou zase příznivější pro Unii. Chodkiewicz zemřel 24. září 1621 krátce před začátkem vyjednávání s Turky. .. pokračovat ve čtení

Polské království

Polské království byl státní útvar, který existoval v různých podobách, s různými přestávkami a s různými částmi území od roku 1025 do roku 1918. Během této doby se několikrát stalo jedním z nejmocnějších států v Evropě, paradoxně se o pár století později stalo kořistí pro sousední mocnosti a bylo mezi ně rozděleno. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Chotynu (1673)

Bitva u Chotynu nebo také chotynská válka byla bitvou, která se odehrála 11. listopadu 1673 a kde polsko-litevské síly pod vedením hejtmana Jana Sobieského porazily osmanské síly vedené Hüseyinem Pašou. Bitva samotná přispěla k zásadnímu obratu ve válce, když ještě o rok dříve vedla slabost Unie k podpisu nevýhodné Bučačské smlouvy, a umožnila Janu Sobieskému vyhrát nastávající královské volby a stát se polským králem. .. pokračovat ve čtení