Chudovy Smrk Kvilda Vilemov Sumava

Autor:

Mojmir Churavy

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/e1d7d

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3456 x 4608 Pixel (8051635 Bytes)

Popis:

Největší chůdový (nebo též chůdovitý) smrk na Šumavě byl znám z Boubínského pralesa. V roce 2018 jej napadl kůrovec a strom uschl. V současné době (rok 2024) je největším žijícím smrkem s chůdovitým kořenem na Šumavě jedinec rostoucí poblíž Kvildy – Františkova (na české turistické mapě Šumavy je lokalita označována jako „chůdovitý kořen“). Chůdovité kořeny jsou nejčastější u smrků. Vznikají tak, že semínko smrku se uchytí na tlejícím dřevě (kmen, pahýl, pařez) a mladé kořeny smrku tento „podkladový“ objekt obrostou. Jak strom dále žije a roste, dřevěný objekt pod ním časem vyhnije, rozpadne se a nadobro zmizí. Vzrostlý smrk v lese zůstane a jeho kořeny se ocitnou zčásti ve vzduchu a nazývají se tudíž chůdovité kořeny.

Licence:

CC0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 13 Mar 2025 00:17:50 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Chůdovité kořeny vznikají v přírodě nejčastěji u smrků tak, že semínka stromu naletí a uchytí se na tlejícím dřevě, kde vyklíčí a začnou růst malé stromky. Některé z nich sice uschnou, ale kořenový systém jiných mladých přeživších smrčků prorůstá skrz nebo podél „podkladového“ objektu až jej obroste (obepne). Jak mladý stromek dále žije a roste, jeho kořeny se snaží dostat k půdě a jakmile na ni dosáhnou, nastálo se v ní uchytí. Mezitím dřevěný „podkladový“ objekt pod smrčkem vyhnije, po několika desetiletích se rozpadne a nakonec nadobro zmizí. Vzrostlý smrk v lese zůstane a jeho pokroucené kořeny se ocitnou zčásti ve vzduchu a tudíž se nazývají chůdovité kořeny. .. pokračovat ve čtení