CoAKarageorgevich
Autor:
Љубодраг Грујић, хералдички уметник Краљевског дома Србије.
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
744 x 753 Pixel (91677 Bytes)
Popis:
Велики павиљонски грб Краљевске породице Карађорђевић од Србије који је описног блазона „Штит: на црвеном штиту је бели двоглави орао у полету обе главе крунисане хералдичком круном Србије, кљуна, језика и ногу златних а на грудима орла црвени штит са крстом до ивица између ког су четири оцила радним површинама окренутим ка усправној греди крста све бело а у дну штита два златна крина. Штит је крунисан круном ЊКВ краља Петра I са плавим крином у центру а држачи штита су двојица војвода одевених у војводске одежде из XIX века оружаних све природно и који држе стегове са српском тробојком црвено, плаво, бело оперважене и кићанка златних а стоје на зеленом постољу то јест постаменту флоралних мотива наших средњовековних са ког слободно пада свитак небеско плаве боје на ком је гесло то јест мото Краљевске породице Spes mihi prima Deus. Све горенаведено је заогрнуто краљевском порфиром која је крунидбени плашт ЊКВ краља Петра I увезен златним кићанкама а изнад на павиљонском завршетку је круна ЊКВ краља Петра I са плавим крином у центру.“
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 02 Jan 2025 18:01:49 GMT
Relevantní obrázky
Relevantní články
Karađorđevićové
Karađorđevićové byla vládnoucí knížecí a později královská dynastie v Srbsku v letech 1806–1813, 1842–1858 a 1903–1918 a později v letech 1918–1945 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců resp. Království Jugoslávie. Za zakladatele dynastie je považován Karađorđe Petrović vůdce prvního srbského povstání proti Osmanské říši. Po jeho odchodu do exilu se dostala k moci v Srbsku dynastie Obrenovićů, jejíž představitel Karadordeho po návratu z exilu v roce 1817 nechal na příkaz osmanského sultána zabít. Od této doby vedla dynastie Karadjordjevićů krvavý boj o vládu s dynastií Obrenovićů. Karađorđeho mladší syn Alexandr Karađorđević se po nespokojenosti s vládou Obrenovićů stal v roce 1842 srbským knížetem. V roce 1858 byl ale sám svržen a nahrazen opět Obrenoviči. Za vlády Obrenovićů se Srbsko stalo královstvím. Až roku 1903 po vyvraždění královské rodiny usedl Alexandrův syn Petr I. Karađorđević na srbský trůn. Po první světové válce se pak stal králem království Srbů, Chorvatů a Slovinců, zahrnující s výjimkou Bulharska území obývaná Jihoslovany. Pod vládou jeho syna Alexandra I. byl stát přejmenován na Jugoslávii. Dynastie byla od roku 1941 v exilu kvůli okupaci Jugoslávie zeměmi Osy. Král Petr II. nikdy neabdikoval a formálně zbaven vlády byl v listopadu 1945, kdy byla vyhlášena socialistická federativní republika Jugoslávie.
.. pokračovat ve čtení