Coat of Arms of the Kingdom of Württemberg 1817-1921

Autor:

Glasshouse

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/158a3

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

746 x 734 Pixel (2587980 Bytes)

Popis:

The coat of arms of the Kingdom of Württemberg adopted by King Wilhelm I on December 30, 1817.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

This SVG Znak includes elements from this Znak:

 Wapen van de provincie Antwerpen.svg (od Adelbrecht).

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 07 Mar 2024 16:58:43 GMT

Relevantní obrázky

(c) Robert Prummel na projektu Wikipedie v jazyce nizozemština, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Toto je seznam pohřebišť panovníků Württemberského království, které existovalo v letech 1806 až 1918. Králové byli pohřbíváni v Ludwigsburku a Stuttgartu. .. pokračovat ve čtení

Württembersko je historická země a někdejší stát v letech 1083–1918 v jihozápadním Německu na místě současné spolkové země Bádensko-Württembersko. Hlavním městem Württemberska byl Stuttgart. Po určitou dobu jeho vládcové sídlili také ve městech Ludwigsburg a Urach. Od středověku bylo součástí německého státu, Svatou říší římskou počínaje, v průběhu času bylo hrabstvím, vévodstvím, kurfiřtstvím, královstvím a nakonec republikou. .. pokračovat ve čtení

Řád Fridrichův byl württemberský řád. Založil ho 1. ledna 1830 král Vilém I. Württemberský na památku svého otce Fridricha I. S udělením řádu bylo spojeno osobní, nedědičné šlechtictví. Řád zanikl pádem monarchie po roce 1918. .. pokračovat ve čtení

Řád württemberské koruny byl württemberský řád. Původně se jmenoval Lovecký řád sv. Huberta, poté roku 1807 přejmenován württemberským králem Fridrichem I. na Řád zlaté orlice. Současný název dostal pak roku 1818 a od roku 1892 se uděloval jako domácí a záslužný řád v pěti třídách, přičemž nositelé prvních čtyř tříd měli nárok na udělení osobního, nedědičného šlechtictví. Zaniká pádem monarchie v roce 1918. .. pokračovat ve čtení

Státní znak Německa tvoří černá orlice s červenou zbrojí na žlutém štítu. Jako znak byl přijat 20. ledna 1950 ovšem pouze Spolkovou republikou Německou, pro Německou demokratickou republiku byl v té době nepřijatelný, ale jako státní znak znovusjednoceného Německa se používá od 3. září 1990. Orlici z tohoto znaku se lidově také říká Reichsadler. .. pokračovat ve čtení

Dynastie Württemberků nebo jen Württemberkové či Württemberští je bývalá württemberská panovnická dynastie. Ve Württembersku vládla od roku 1081 do roku 1918, kdy byly svrženy všechny německé monarchie. V letech 1089–1495 vládli jako hraběcí dynastie, poté v letech 1495–1803 jako vévodská dynastie a v letech 1803–1806 byli dokonce říšskými kurfiřty, poté byli dědičně povýšeni na krále. Jako královská dynastie vládli až do roku 1918 s tím,že od roku 1871 patřilo Württembersko do Německého císařství a tak již nebyli suverénními panovníky. .. pokračovat ve čtení

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení