Coat of arms of Bohemian Crown

Autor:

ThecentreCZ

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/27e2

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

317 x 500 Pixel (457157 Bytes)

Popis:

Coat of arms of Bohemian Crown in Österreich-Ungarn Monarchy.

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo - Basic shapes from:

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 26 Mar 2024 10:43:20 GMT

Relevantní obrázky

(c) Heralder, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

České země za vlády Přemyslovců je historické období českého státu neboli svazek státních útvarů dynastie Přemyslovců označovaného jako Přemyslovský stát apod. Původně vládli Přemyslovci od 9. století pouze v Čechách jako knížata, ale v průběhu 10. století k nim zásluhou Boleslava I. připojili také Moravu a Slezsko. Tomuto soustátí vládli od roku 1198 jako králové, až do roku 1306, kdy definitivně vymírají. Přemyslovský stát byl podřízen Východofranské říši a později se stal součástí Svaté říše římské. Soudržnost zemí stmelil v roce 1348 svými bulami Karel IV. z dynastie Lucemburků, kterými je spojil do Zemí Koruny české. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Uherského Brodu či také Bitva na Hrubém Boru byla válečným střetem mezi českým vojskem pod velením Jindřicha z Poděbrad, syna českého krále Jiřího z Poděbrad, a uherským vojskem vedeným uherským králem a českým vzdorokrálem Matyášem Korvínem v rámci česko-uherských válek. Odehrála se 2. listopadu 1469 na návrší Hrubý Bor mezi Bílovicemi a Mistřicemi a skončila porážkou Korvínových oddílů, které byly zahnány na útěk směrem k nedalekému Uherskému Brodu. .. pokračovat ve čtení

Po bitvě u Moháče, kde zemřel poslední Jagellonec Ludvík Jagellonský, nastoupil na český trůn Ferdinand I. Habsburský, manžel Anny Jagellonské. Ve střední Evropě vzniklo roku 1526 mnohonárodnostní soustátí, jež tvořily dědičné země Habsburků, země Koruny české a část Uher. Toto soustátí bývá označováno jako Habsburská monarchie. Habsburkové ovládli velkou část Evropy, neboť bratr Ferdinanda I. byl španělský král a císař Svaté říše římské Karel V. .. pokračovat ve čtení

Jagellonci se dostali na český trůn roku 1471 v osobě nejstaršího syna polského krále a litevského velkoknížete Kazimíra IV. Jagellonského Vladislava. Vládli zde až do roku 1526, kdy Vladislavův bezdětný syn Ludvík zahynul v bitvě u Moháče proti osmanským Turkům. .. pokračovat ve čtení

Husitské války, jejichž centrem se ve 20. a 30. letech 15. století staly zejména Čechy, probíhaly i na území Moravy, i když zde měly svá specifika a svůj odlišný průběh. Husitství se zde stalo jakýmsi politickým a vojenským zápasem husitské šlechty a moravského markraběte o hegemonii v zemi. Silnou úlohu v protihusitském tažení zde hrála města i církev a Morava se tak částečně vymkla vlivu husitství. .. pokračovat ve čtení

Česko-uherské války probíhaly v českých zemích na konci 60. let a v 70. letech 15. století. Dne 23. prosince 1466 prohlásil papež Pavel II. krále Jiřího z Poděbrad za kacíře sesazeného z trůnu a vyhlásil proti kališnickým Čechám křížovou výpravu. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Vilémova či také Obklíčení u Vilémova bylo válečným střetem mezi českým vojskem pod velením českého krále Jiřího z Poděbrad a uherským vojskem v rámci tažení křížové výpravy vedené uherským králem Matyášem Korvínem v rámci česko-uherských válek. Odehrála se 26. února 1469 v okolí vsi Vilémova nedaleko Havlíčkova Brodu a skončila obklíčením Korvínovy armády v údolí řeky Doubravy, po kterém došlo k setkání a rozhovoru obou panovníků v Úhrově a odvrácení přímého střetu vojsk. Korvín pak s příslibem odchodu z Českého království bojiště s armádou opustil, zanedlouho však opět začal s bojovými akcemi. .. pokračovat ve čtení