Coat of arms of Switzerland

Autor:

Redo by User:-xfi-

Credits:

• E Pluribus Anthony
• Reisio
• Wiki-vr
• Zscout370

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/170c5

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

604 x 669 Pixel (291 Bytes)

Popis:

Znak Švýcarska

Licence:

Public domain

Výhrada:

insignia

Credit:

reference: Bundesrat (de) – Conseil fédéral (fr) – Consiglio federale (it)
also available in this pdf

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 29 Mar 2024 01:16:34 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Přehled státních znaků evropských zemí a závislých či autonomních oblastí. .. pokračovat ve čtení

Švýcarsko tvoří 26 autonomních členských států, tzv. kantonů. V úřední terminologii je pro kanton užíváno také označení stav. Další dřívější označení, Stätte („místo“), má dnes již jen historický význam a odráží se např. ve jménu jezera Vierwaldstättersee. Pojem kanton byl poprvé použit v roce 1475 v listině, nazývané Freiburger Akte. .. pokračovat ve čtení

Říšský kraj (německy Reichskreis, latinsky Circulus imperii, anglicky imperial circle) byl od roku 1500 vyšším územněsprávním celkem ve Svaté říši římské. Měl vlastní stavovskou reprezentaci, organizaci a zákony. Kraje byly složeny z více říšských bezprostředních států a státečků, nepokrývaly však celé území říše. Celkem vzniklo 10 krajů a s výjimkou Kraje burgundského a Kraje porýnských kurfiřtství, zrušených roku 1801 po Míru v Lunéville, všechny kraje přetrvaly až do zániku říše v roku 1806. Švábský kraj byl dokonce definitivně rozpuštěn až roku 1808, dva roky po zániku samotné říše. Zřízení krajů rovněž znamenalo zavedení stálé a pravidelné daně, která nahradila občasnou vojenskou říšskou berni, nepravidelně vybíranou od dob husitských válek. .. pokračovat ve čtení

Spolková rada je sedmičlenná celostátní vláda Švýcarské konfederace. Slouží také jako kolektivní hlava státu. Byla zřízena roku 1848, na základě přijetí federální ústavy. Schází se v západním křídle Federálního paláce v Bernu, kde sídlí i parlament. Zatímco celá Federální rada je zodpovědná za správu Švýcarska, každý člen rady stojí v čele jednoho ze sedmi resortů. Funkce prezidenta se každoročně střídá mezi sedmi radními, přičemž prezidentem je vždy ten, kdo byl rok předtím viceprezidentem. Od 1. ledna 2022 vede radu Alain Berset. Od roku 1959 se rada skládá dle tzv. kouzelné formule, takže ji vždy vytvoří čtyři nejsilnější politické strany ve volbách. Poměry mezi nimi se přitom moc nemění. V současné radě má dva posty Švýcarská lidová strana, Sociálně demokratická strana Švýcarska a Svobodná demokratická strana: Liberálové. Jeden post pak drží strana Střed. Žádná jiná strana součástí rady nikdy nebyla, vezmeme-li v potaz, že stranu Střed v současnosti tvoří dva bývalí členové rady, tradiční Křesťansko demokratická lidová strana a Konzervativně demokratická strana. .. pokračovat ve čtení

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení