Coat of arms of Transylvania

Autor:

Alex:D

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/a346

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

501 x 550 Pixel (100717 Bytes)

Popis:

Coat of arms of Transylvania from 1659 to 1867. It was adopted Transylvania's coat of arms by the Diet of 1659. It depicts:

   * on a blue background, a black eagle or Turul facing dexter, with gold bill and red tongue representing the Hungarian nobles.
   * the Sun (dexter) and the crescent Moon (sinister) representing the Szeklers.
   * a red dividing band (originally not part of the coat of arms).
   * seven red towers with black doors in two series (4+3) on a gold background representing the seven fortified cities of the Transylvanian Saxons - the display is connected with the German name of Transylvania - Siebenbürgen ("Seven Fortresses").

The red dividing band was used for the first time by Prince Michael I Apafi, and its first variant was featured on gold coins he issued in 1666.

Licence:

Public domain

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 06 Feb 2024 22:58:30 GMT

Relevantní obrázky

(c) J Darnley from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Fz22, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Karel VI. byl nejmladší syn císaře Leopolda I. a jeho manželky Eleonory Falcko-Neuburské. Po smrti svého bratra Josefa I. se stal:jako Karel III. králem španělským (1703–1711). jako Karel VI. císařem Svaté říše římské (1711–1740), jako Karel II. králem českým, markrabětem moravským a arcivévodou rakouským (1711–1740) jako Karel III. králem uherským (1711–1740). .. pokračovat ve čtení

Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku. Název Sedmihradsko odkazuje na sedm důležitých historických měst: Kluž, Sibiu, Brašov, Târgu Mureș, Mediaș, Alba Iuliu a Sighișoaru. .. pokračovat ve čtení

Livonská válka byla sérií navazujících válečných konfliktů, vedených v letech 1558 až 1583 o území Livonsko. Jejími účastníky byly na jedné straně moskevský stát za vlády Ivana IV. Hrozného, jehož cílem bylo získat přístup k Baltu, na straně druhé nejprve livonský řád, později se přidala Litva, Polsko a nakonec Švédsko. Do konfliktu zasahovaly také další strany jako Dánsko nebo osmanská říše, během diplomatických jednání se setkáme také se zástupci papežského stolce nebo benátskými diplomaty. .. pokračovat ve čtení