Coat of arms of the House of Brienne (Counts of Brienne)
- Dílo smíte:
- šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
- upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech
- Za těchto podmínek:
- uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.
- zachovejte licenci – Pokud tento materiál jakkoliv upravíte, přepracujete nebo použijete ve svém díle, musíte své příspěvky šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí jako originál.
Tento obrázek zobrazuje vlajku, znak, pečeť nebo jinou insignii. Použití či užívání těchto symbolů je v mnoha zemích omezeno právními normami. Tato omezení jsou nezávislá na autorském právu. |
Relevantní obrázky
Relevantní články
Briennské hrabstvíBriennské hrabství bylo středověké hrabství ve Francii s hlavním městem Brienne-le-Château. .. pokračovat ve čtení
Seznam jeruzalémských králůToto je seznam Jeruzalémských králů, panovníků jednoho z křižáckých států – Jeruzalémského království v letech 1099–1291. .. pokračovat ve čtení
Morejský despotátMorejský despotát byl poloautonomní provincií Byzantské říše za vlády dynastie Palaiologů. Despotát se rozkládal na Peloponéském poloostrově ve čtrnáctém a patnáctém století. Během více než sto let trvající existence tento státní útvar postupně rostl, až ovládal většinu poloostrova. Většinou v něm vládl dědic Byzantského císaře, který obdržel titul despoty nebo též despoinis. Hlavním městem byla Mystra, opevněné město ležící poblíž starověké Sparty, které se postupem času stalo centrem byzantské kultury a moci. .. pokračovat ve čtení
Panství Argu a NaupliaPanství Argu a Nauplia byl středověký křižácký státeček v Řecku vzniklý po čtvrté křížové výpravě. Panství bylo vazalem Achajského knížectví a skládalo se z měst Argos a Nauplio. .. pokračovat ve čtení
Čtvrtá křížová výpravaČtvrtá křížová výprava (1202–1204) byla jedním ze série válečných tažení do Svaté země. Roku 1198 ji vyhlásil papež Innocenc III. Pontifik chtěl obnovit papežskou autoritu a moc nad křesťanskými panovníky tím, že odmítal světské vedení výpravy; kruciáta měla být pod jeho velením. Výzva zůstala zpočátku bez odezvy. Do března 1199, kdy mělo tažení začít, se téměř nikdo nepřihlásil. Až na sklonku roku 1199 účast na výpravě přislíbilo několik francouzských velmožů. Velitelem výpravy byl určen hrabě Theobald ze Champagne. Teprve roku 1201 se Francouzi dohodli s benátským dóžetem Enricem Dandolem, že Benátčané přepraví křižáky na Východ, zajistí jim zásobování a připojí své bojovníky. Na oplátku jim bylo přislíbeno 85 000 marek stříbra a polovina budoucí kořisti. Místo do Svaté země však měla výprava směřovat do Egypta, centra říše Ajjúbovců, Saladinových nástupců. .. pokračovat ve čtení
Baronská křížová výpravaBaronská křížová výprava byla v letech 1239–1241 v pořadí mezi šestou a sedmou křížovou výpravou další vojenské tažení evropských křižáků do Svaté země. Někteří historici ale usuzují, že se nejednalo o jednu, nýbrž o dvě samostatné výpravy, první francouzskou z roku 1239 vedenou navarrským králem Theobaldem I. a druhou anglickou Richardem Cornwallským, která dorazila o něco později. Výprava byla vyhlášena papežem Řehořem IX., který svou výzvu původně směřoval na velké státy Evropy, Francii, Anglii a Uhersko, ještě v průběhu výpravy odklonil Řehoř část křižáků na pomoc Latinskému císařství, které tou dobou mělo co dělat s nebezpečím nikájských a bulharských vpádů, což Uhři odmítli a směrem do Konstantinopole vyrazila jen malá armáda. .. pokračovat ve čtení
Sedmá křížová výpravaSedmá křížová výprava byla největší námořní operace v dějinách křížových výprav. Hlavním účastníkem kruciáty byl francouzský král Ludvík IX., který se na ní vydal v srpnu roku 1248 a jeho vojsko vyplulo z nově postaveného přístavu v Aigues-Mortes. Během mezipřistání na Kypru byl místními přesvědčen, že ideálním cílem útoku bude Egypt. .. pokračovat ve čtení