Coat of arms of the Sovereign Military Order of Malta

Autor:

Mathieu CHAINE

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/2d5a

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

509 x 649 Pixel (1125284 Bytes)

Popis:

Coat of arms of the Sovereign Military Order of Malta

Komentář k Licence:

	Držitel autorských práv k tomuto souboru, Mathieu CHAINE, dovoluje jeho užití komukoli pro jakýkoli účel, za podmínky, že je držitel práv správně uveden. Další šíření, tvorba odvozených děl, komerční využití i všechna další užití jsou dovolena.
	Uveďte autora: Mathieu CHAINE Attribution

You are kindly requested to contact the copyright holder before using the material.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Výhrada:

insignia

Credit:

Vlastní dílo, some elements by Sodacan, Katepanomegas and Adelbrecht

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 01 Mar 2024 19:25:27 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Bastian, CC BY 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

V čele rytířského Maltézského řádu stál vždy velmistr, volený doživotně valným shromážděním reprezentantů. Z tohoto pravidla lze uvést následující výjimky:1383–1395: mimo řádně zvoleného velmistra si činil nárok na tento titul i rivalizující Riccardo Caracciolo 1798–1801: z vděčnosti za poskytnutí útočiště v Rusku sesadili rytíři svého velmistra Hompesche a prohlásili cara Pavla I. za velmistra; po jeho zavraždění (1801) byl roku 1803 řádně zvolen opět římskokatolický velmistr 1805–1879: v této době byl řád veden v hierarchii řádu níže stojícími poručíky 2017: velmistr Matthew Festing rezignoval na svou funkci kvůli sporu s papežem Františkem ohledně zastavení programu prevence sexuálně přenosných nemoci v Myanmaru. K odstoupení ho papež osobně vyzval. Od září 2022, kdy došlo k revizi Konstitucí Maltézského řádu, je velmistr volen na dobu 10 let a nemusí již prokazovat šlechtický původ. Prvním takto zvoleným velmistrem byl fra John Timothy Dunlap v květnu 2023. .. pokračovat ve čtení

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

František Xaver II. hrabě Krakowský z Kolowrat byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů a 58. český velkopřevor řádu Maltézských rytířů (1867–1873). .. pokračovat ve čtení

Knížata Rakouského císařství se dělila na knížata povýšená za doby existence tohoto císařství a knížata „zděděná“ z předcházejícího období, většinou knížata z vůle císařů Svaté říše římské. Vedle nich žily na území císařství také knížecí rody, jejichž knížecí stav v Rakousku nebyl nikdy přiznán, ty však nebyly pro rakouskou knížecí společnost podstatné. Knížata povyšovaná v Rakousku v letech 1806–1918 jen minimálním dílem patřila ke „klasické“ zemské šlechtě a hraběcí aristokracii. Knížecí titul ve většině případů získaly mj. osoby hodné „zvláštního politického zřetele“, tedy morganatičtí potomci Habsburků nebo jiných suverénních dynastií, případně morganatičtí manželští partneři a partnerky těchto dynastií. Druhou velkou skupinu nových knížecích nobilitací pak tvořila potvrzení dříve udělených knížecích titulů, většinou těch říšských a polských. Malé množství nových knížat z řad nejurozenějších a nejbohatších hrabat bylo zřejmě jistou reakcí na předchozí období, kdy, zejména v 18. století, došlo k velkému množství knížecích nobilitací. Lze tedy snad mluvit o jisté „nasycenosti“ šlechtické společnosti knížaty. Zbývalo tak jen málo rodů a osob, jejichž zásluhy, původ a majetek se panovníkovi zdály být dostatečné pro udělení knížecí důstojnosti. Rakouské knížecí nobilitace se svou nečetností podobaly nobilitacím v ostatních německých zemích s výjimkou Pruska, kde vyšší množství nových knížat, mnohdy protestantského vyznání, bylo reakcí na předchozí udílení (říšské) knížecí hodnosti Habsburky povětšinou jen svým stoupencům a katolíkům. .. pokračovat ve čtení

Emanuel Václav hrabě Krakowský z Kolowrat byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů a 51. český velkopřevor řádu Maltézských rytířů (1754–1769). .. pokračovat ve čtení

František hrabě Khevenhüller-Metsch byl rakouský generál ze staré šlechtické rodiny. Od roku 1800 sloužil v císařské armádě a vyznamenal se statečností během napoleonských válek. Souběžně postupoval v hierarchii Maltézského řádu, jehož členem byl od roku 1794. V rakouské armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v letech 1848–1850 byl zemským velitelem v Čechách. V letech 1847–1867 byl velkopřevorem Maltézského řádu v Českém království, v roce 1861 se stal členem rakouské panské sněmovny. .. pokračovat ve čtení

Vincenc Maria Josef hrabě Libštejnský z Kolovrat byl příslušník libštejnské větve rodu Kolovratů, jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů. Věnoval se vojenské kariéře, stal se kapitánem tělesné gardy, podmaršálem 4. rusko-rakouské pěchoty, získal Řád zlatého rouna, a byl jmenován 54. velkopřevorem maltézských rytířů. Nikdy se neoženil a zemřel bezdětný. .. pokračovat ve čtení