Crab Nebula


Autor:
NASA, ESA, J. Hester and A. Loll (Arizona State University)
Formát:
3864 x 3864 Pixel (14508851 Bytes)
Popis:
This is a mosaic image, one of the largest ever taken by NASA's Hubble Space Telescope, of the Crab Nebula, a six-light-year-wide expanding remnant of a star's supernova explosion. Japanese and Chinese astronomers recorded this violent event in 1054 CE.

The orange filaments are the tattered remains of the star and consist mostly of hydrogen. The rapidly spinning neutron star embedded in the center of the nebula is the dynamo powering the nebula's eerie interior bluish glow. The blue light comes from electrons whirling at nearly the speed of light around magnetic field lines from the neutron star. The neutron star, like a lighthouse, ejects twin beams of radiation that appear to pulse 30 times a second due to the neutron star's rotation. A neutron star is the crushed ultra-dense core of the exploded star.

The Crab Nebula derived its name from its appearance in a drawing made by Irish astronomer Lord Rosse in 1844, using a 36-inch telescope. When viewed by Hubble, as well as by large ground-based telescopes such as the European Southern Observatory's Very Large Telescope, the Crab Nebula takes on a more detailed appearance that yields clues into the spectacular demise of a star, 6,500 light-years away.

The newly composed image was assembled from 24 individual Wide Field and Planetary Camera 2 exposures taken in October 1999, January 2000, and December 2000. The colors in the image indicate the different elements that were expelled during the explosion. Blue in the filaments in the outer part of the nebula represents neutral oxygen, green is singly-ionized sulfur, and red indicates doubly-ionized oxygen.
Komentář k Licence:
Material credited to STScI on this site was created, authored, and/or prepared for NASA under Contract NAS5-26555. Unless otherwise specifically stated, no claim to copyright is being asserted by STScI and it may be freely used as in the public domain in accordance with NASA's contract. However, it is requested that in any subsequent use of this work NASA and STScI be given appropriate acknowledgement. STScI further requests voluntary reporting of all use, derivative creation, and other alteration of this work. Such reporting should be sent to copyright@stsci.edu.
Licence:
Public domain
Credit:
HubbleSite: gallery, release.
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 22 Mar 2024 08:22:17 GMT

Relevantní obrázky

(c) ESA/Euclid/Euclid Consortium/NASA, image processing by J.-C. Cuillandre (CEA Paris-Saclay), G. Anselmi, CC BY-SA IGO 3.0
(c) NASA & ESA, CC BY 4.0

Relevantní články

Souhvězdí Býka

Býk je souhvězdí zvěrokruhu na severní obloze. Leží mezi souhvězdími Vozky, Persea, Berana, Velryby, Eridanu, Orionu a Blíženců. Slunce prochází tímto souhvězdím od 13. května do 20. června. Souhvězdí Býka je známo od pradávna, protože se dá snadno najít, a to díky hvězdokupě Plejády, která připomíná odtržený kousek Mléčné dráhy. Dalším nápadným znakem v tomto souhvězdí je skupina hvězd připomínající písmeno V. Tento obrazec je tvořen hvězdami, které jsou součástí blízké otevřené hvězdokupy Hyády, a jasnou rudou hvězdou Aldebaran. V České republice je Býk viditelný od července do dubna. Nejlepší podmínky pro pozorování jsou v lednu, kdy vrcholí ve výšce 60° nad jižním obzorem. Je to tedy zimní souhvězdí. .. pokračovat ve čtení

Astronomický objekt

Astronomický objekt je přirozeně se vyskytující hmotný objekt, útvar nebo struktura, kterou můžeme pozorovat za hranicí zemské atmosféry, v pozorovatelném vesmíru. Astronomické objekty jsou tak hlavním předmětem zkoumání v astronomii a astrofyzice. .. pokračovat ve čtení

Astronomie

Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. .. pokračovat ve čtení

Krabí mlhovina

Krabí mlhovina je emisní mlhovina, která se nachází v souhvězdí Býka. Poprvé ji pozoroval John Bevis v roce 1731. Je pozůstatkem supernovy SN 1054, kterou v roce 1054 pozorovali čínští a arabští astronomové. Vydává rentgenové a gama záření o energii vyšší než 30 keV a v tomto oboru je největším dlouhodobým zdrojem energie na obloze. Je vzdálená přes 6500 světelných let od Země, měří 11 světelných let v průměru a zvětšuje se rychlostí asi 1500 kilometrů za sekundu. V centru mlhoviny se nachází Krabí pulsar, rotující neutronová hvězda s průměrem 28–30 km, která vydává pulzy záření ve frekvenci od záření gama po radiové vlny 30,2krát za sekundu. Je to nejsilnější známý přirozený elektronový urychlovač v Mléčné dráze. .. pokračovat ve čtení

Sharplessův katalog

Sharplessův katalog je astronomický katalog 313 oblastí HII, který byl zamýšlen jako ucelený souhrn těchto objektů severně od deklinace −27°. Navíc obsahuje i několik mlhovin jižně od této deklinace. První vydání obsahující 142 objektů zveřejnil americký astronom Stewart Sharpless v roce 1953 a druhé závěrečné vydání s 313 objekty zveřejnil v roce 1959. Katalog obsahuje kromě oblastí HII také několik planetárních mlhovin a pozůstatků supernov. .. pokračovat ve čtení

SN 1054

SN 1054 nebo Supernova 1054 byla supernova poprvé pozorovaná ze Země 4. července 1054. Zaznamenali ji čínští a arabští astronomové, kteří uvádějí, že byla viditelná přes den 23 dní a v noci 653 dní. Pravděpodobně to byla supernova typu II. Na místě supernovy SN 1054 se dnes nachází Krabí mlhovina. Krabí mlhovina má také označení Messier 1, jako první objekt, který do svého katalogu zaznamenal francouzský astronom Charles Messier v roce 1774. V roce 1963 se z oblasti mlhoviny podařilo detekovat rentgenové záření. Jeho zdrojem je objekt s názvem Taurus X-1. Energie, kterou vyzařuje mlhovina v rentgenovém spektru je 100krát vyšší než energie vyzařována ve viditelné části spektra. V centru mlhoviny byl objeven 9. listopadu 1968 pomocí 300metrové antény v observatoři Arecibo (Portoriko) pulzující rádiový zdroj nazvaný Krabí pulsar. Kolem své osy se otočí 30krát za sekundu. .. pokračovat ve čtení