Czech dialects

Autor:

User:Pajast

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/7604

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1846 x 1108 Pixel (74578 Bytes)

Popis:

Dialects of the Czech language:

1 – Bohemian group

1a – North-East Bohemian subgroup

1b – Central Bohemian subgroup

1c – South-West Bohemian subgroup

1d – Bohemia-Moravian subgroup

2 – Central Moravian group

3 – East Moravian group

4 – Silesian group

4a – Silesia-Moravian subgoup

4b – Silesia-Polish subgroup

5 – heterogenous dialect speakers

Licence:

Public domain

Credit:

Karlík P., Nekula M., Pleskalová J. (ed.). Encyklopedický slovník češtiny. Nakl. Lidové noviny, Praha 2002, pg 393. ISBN 80-7106-484-X.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 24 Mar 2024 06:38:28 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Nářečí češtiny jsou mluvené formy českého jazyka, omezené na určité oblasti Česka. Jednotlivá nářečí jsou si navzájem většinou srozumitelná. Vlivem médií a obecné češtiny se rozdíly mezi nimi stírají. .. pokračovat ve čtení

Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině. Patří mezi slovanské jazyky, do rodiny jazyků indoevropských. Čeština se vyvinula ze západních nářečí praslovanštiny na konci 10. století. Je částečně ovlivněná latinou a němčinou. Česky psaná literatura se objevuje od 14. století. První písemné památky jsou však již z 12. století. .. pokračovat ve čtení

Tento článek popisuje geografické poměry v Česku. .. pokračovat ve čtení

Česká nářeční skupina je označení pro skupinu dialektů českého jazyka, vyskytující se zhruba na území historické země Čechy. Na rozdíl od Moravy jsou Čechy z hlediska dialektologického poměrně homogenní. Interdialektem této nářeční skupiny je obecná čeština. .. pokračovat ve čtení

Variety češtiny jsou různé podoby neboli útvary českého národního jazyka. Každá z variant má specifické výrazové prostředky, vyskytuje se v určitých druzích komunikace a plní zvláštní funkce. Variety jsou relativně autonomní – jejich hranice však nejsou ostré. Reálně existují útvary pouze ve vztahu k jiným útvarům národního jazyka a jsou také otevřeny působení jazyků cizích. .. pokračovat ve čtení