DEU Kreis Dithmarschen COA


Autor:
Willy „Horsa“ Lippert, Brunsbüttel
Formát:
464 x 540 Pixel (200158 Bytes)
Popis:
Coat of arms of district Dithmarschen
Blasonierung: In Rot auf silbernem galoppierenden Pferd mit goldenem Sattel, goldenem Zaumzeug und blauer Satteldecke ein golden gerüsteter, ein silbernes Schwert über dem Kopf schwingender Reiter mit silbernem Helmbusch.
Komentář k Licence:
This file depicts the coat of arms of a German Körperschaft des öffentlichen Rechts (corporation governed by public law). According to § 5 Abs. 1 of the German Copyright law, official works like coats of arms are in the public domain. Note: The usage of coats of arms is governed by legal restrictions, independent of the copyright status of the depiction shown here.
Licence:
Public domain
Credit:

Die Wappen der Kreise, Ämter und Gemeinden in Schleswig-Holstein", Martin Reißmann, Husum, 1997, ISBN 3-88042-815-8

Info:Kommunale Wappenrolle Schleswig-Holstein
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 14 Aug 2024 22:27:26 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Selská republika Dithmarsche

Takzvaná Selská republika Dithmarsche též česky zastarale Ditmarsy byla historickým, neoficiálním, de facto uznávaným polostátním útvarem, který se v období pozdního středověku a počátkem novověku rozkládal v nejsevernější oblasti Svaté říše římské, na západě území dnešní německé spolkové země Schleswig-Holstein. Jméno „Dithmarsche“ je odvozené od krajů s podmáčenou půdou: marší, které se v oblasti vyskytují. Vžitý a nepřesný název republika neznamená republikánské zřízení moderního nebo antického typu, ale středověkou selskou samosprávu, blížící se některým radikálnějším husitským společenstvím nebo středověkým švýcarským kantonům. Vznik selské polostátní samosprávy se většinou datuje do druhé poloviny 13. století a země zaujímala prakticky stejné území, jako dnešní zemský okres Dithmarsche, tedy asi 1400 km2, v prvních staletích existence ovšem zmenšené o původně nevysušené podmořské oblasti, tedy zhruba jen 900 km2. „Republika“, která byla formálně vždy lénem hambursko-brémských arcibiskupů, je známá především svým zavedením jakýchsi quasi-demokratických institucí vlády a také schopností nejméně po 200 let vojensky odolávat snahám okolních feudálních pánů o její podmanění. Stát definitivně zanikl roku 1559 po úspěšném tažení dánského a norského krále Frederika II. a jeho vévodských strýců: Adolfa Gottorpského a Johanna staršího Haderslebenského. .. pokračovat ve čtení

Říšský kraj

Říšský kraj (německy Reichskreis, latinsky Circulus imperii, anglicky imperial circle) byl od roku 1500 vyšším územněsprávním celkem ve Svaté říši římské. Měl vlastní stavovskou reprezentaci, organizaci a zákony. Kraje byly složeny z více říšských bezprostředních států a státečků, nepokrývaly však celé území říše. Celkem vzniklo 10 krajů a s výjimkou Kraje burgundského a Kraje porýnských kurfiřtství, zrušených roku 1801 po Míru v Lunéville, všechny kraje přetrvaly až do zániku říše v roku 1806. Švábský kraj byl dokonce definitivně rozpuštěn až roku 1808, dva roky po zániku samotné říše. Zřízení krajů rovněž znamenalo zavedení stálé a pravidelné daně, která nahradila občasnou vojenskou říšskou berni, nepravidelně vybíranou od dob husitských válek. .. pokračovat ve čtení