dánština:
Dannebrog falder ned fra himlen under Volmerslaget ved Lyndanisse (Tallin) i Estland den 15. juni 1219

Dannebrog falling from the sky during the Battle of Lyndanisse, June 15, 1219
title QS:P1476,da:"Dannebrog falder ned fra himlen under Volmerslaget ved Lyndanisse (Tallin) i Estland den 15. juni 1219"
label QS:Lda,"Dannebrog falder ned fra himlen under Volmerslaget ved Lyndanisse (Tallin) i Estland den 15. juni 1219"
label QS:Len,"Dannebrog falling from the sky during the Battle of Lyndanisse, June 15, 1219"


Formát:
6464 x 5112 Pixel (26912984 Bytes)
Popis:
...at left in the background archbishop Anders Sunesen with raised hands, and in the foreground Roskilde-bishop Peder Jacobsen pointing at Dannebrog while informing king Valdemar II of Denmark
Licence:
CC0
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 21 Mar 2024 01:40:28 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Bitva u Lyndanisse

Bitva u Lyndanisse pomohla dánskému králi Valdemarovi II. Vítěznému ovládnout v době Severních křížových výprav pohanské Estonsko. Společně s králem se bitvy zúčastnili také královi vazalové rujánský kníže Vítslav I. a vládce Nordalbingie, vévoda Albert I. Saský. .. pokračovat ve čtení

Severní křížové výpravy

Severní křížové výpravy, též pobaltské křížové výpravy, byly křesťanskými kolonizačními a christianizačními válečnými výpravami prováděnými katolickými rytířskými řády a královstvími, především proti pohanským Finům, baltským a západoslovanským národům kolem jižního a východního pobřeží Baltského moře a v menší míře také proti pravoslavným východním Slovanům. Nejvýznamnější z těchto výprav byly Livonská křížová výprava a Pruská křížová výprava. Některé z těchto výprav byly nazývány křížové již ve středověku, jiné, včetně většiny tzv. švédských křížových výprav proti Finům a Karelům, byly prvně takto označeny až finskými nacionalistickými historiky 19. století. Avšak křížové výpravy proti původním obyvatelům baltské oblasti schválil sám papež Alexandr III. v bule Non parum animus noster v roce 1171. .. pokračovat ve čtení

Estonsko

Estonsko, plným názvem Estonská republika, je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí. Na severu sousedí přes Finský záliv s Finskem, na západě s mořem přes Švédsko, na jihu s Lotyšskem a na východě s Čudsko-pskovským jezerem a Ruskem. Většinou rovinaté a nížinné území Estonska se skládá z pevniny, větších ostrovů Saaremaa a Hiiumaa a více než 2 200 dalších ostrovů a ostrůvků na východním pobřeží Baltského moře. Na celkové rozloze 45 339 km² žije 1,4 milionu obyvatel. Je unitární parlamentní republikou s hlavním a největším městem Tallinnem. Následuje Tartu, Narva a Pärnu. Estonština je původním a úředním jazykem Estonska; je prvním jazykem většiny jeho obyvatel a zároveň druhým nejpoužívanějším baltofinským jazykem na světě. .. pokračovat ve čtení