East Galicia and Volhynia 1939

Autor:

Gryffindor

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/915b8

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

600 x 450 Pixel (76192 Bytes)

Popis:

Map of the south-eastern part of Poland, within the borders of 1921-1939, as well as the eastern part of Volhynia. Highlighted in orange colour are the three Polish voivodeships of Lwów, Stanisławów, and Tarnopol which form the eastern part of Galicia. Areas in grey are other Polish voivodeships. In blue the Polish voivodeship of Wołyń, with the black border separating the eastern part which was part of the Ukrainian Soviet Socialist Republic. Both parts form the historical region of Volhynia. The internal borders in blue in Volhynia are the old pre-war districts with their capital towns.

Abbreviations of towns in Volhynia:
W. W.: Włodzimierz Wołyński
Novohrad-V.: Novohrad-Volynskyi
Os.: Ostróg
Staro.: Starokostiantyniv

Krem.: Krzemieniec

Licence:

CC0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 25 Mar 2024 23:57:03 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19. století ve Volyni. V letech 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Důvodem jejich odchodu byly těžké životní podmínky v českých zemích a zvěsti o prosperitě v ruské říši, kde bylo velké množství nevyužité zemědělské půdy. Carská vláda lákala nové přistěhovalce řadou výhod, kterými bylo právo na koupi (levné) půdy a zakládání výrobních podniků, právo na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu 20 let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Převážná část Čechů se usadila ve volyňských újezdech Rovno, Dubno, Luck, Žitomír, Ostroh a další. Některé vesnice byly zakládány „na zelené louce“, jiné se nacházely při ukrajinských vesnicích, kde tvořily místní části s původním názvem vesnice, který byl doplněn přídomkem „český“ Kromě zemědělství se začali čeští přistěhovalci zabývat i dalšími činnostmi, jako byl průmysl, obchod a řemesla. Českým kapitálem byly založeny strojírny, pivovary, mlýny, cementárny, apod. V obcích byly zakládány školy, kostely, knihovny, vzkvétal kulturní a spolkový život. Čeští přistěhovalci podstatnou mírou přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně v osazených územích. .. pokračovat ve čtení