Emile Claus 010

Autor:

Emile Claus

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/fefd

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1567 x 2136 Pixel (1084858 Bytes)

Popis:

Portrait of the Belgian art critic and writer Camille Lemonnier (1844-1913) by the Belgian painter Emile Claus (1849-1924) (detail of a painting).

Lemonnier and Claus became friends in 1890^[1].

Komentář k Licence:

Autor zemřel v roce 1924, takže toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 95 let po jeho smrti.

---

You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States. Note that Mexico has a term of 100 years and does not implement the rule of the shorter term, so this image may not be in the public domain in Mexico.

Licence:

Public domain

Credit:

Fotografie je vlastním dílem (photo of a photo in a catalog of an exhibition, taken by User:JoJan)

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 07 Jul 2024 08:03:02 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Realismus je možné v kontextu literatury vztáhnout na umělecký směr, epochu, na literární program nebo také vůbec na šíře chápaný styl. V umělecké a literární kritice se termín realismus systematicky objevuje od poloviny 19. století, kdy jej jako označení svého jednoduše formulovaného a protiromanticky zaměřeného programu začali používat malíř Gustave Courbet a spisovatel a kritik Champfleury. Z Francie pojem rychle pronikl do dalších zemí, zejména do Německa a Anglie. V nejužším chápání ovšem může být jako realistická vnímána také pouze jediná generace evropských spisovatelů: Richard Daniel Lehan ji vymezuje léty 1848 a 1871, s tím, že pak je realismus vystřídán naturalismem. Ve Spojených státech amerických podle něj realismus trvá od americké občanské války (1861–1865) do přelomu století. V realismu jsou romantické ideály krásy a lásky nahrazovány hodnotou životní pravdy. Umělci se nezaměřují primárně na výjimečnost, zvláštnosti či bizarnost, jak tomu bylo v romantismu, místo toho si všímají na prvním místě typičnosti, toho, co má řada jevů společné. Václav Černý popisuje ideály realistů v konfrontaci s romantismem jako „věrnost objektivní skutečnosti, nepředsudečné, iluzemi nezastřené a falešným idealismem nezmatené, pozitivní poznání lidské povahy a jejich reálných vztahů k lidské společnosti“. .. pokračovat ve čtení