Enceladus PIA06191
The view is about 300 kilometers (200 miles) across and shows the myriad of faults, fractures, folds, troughs and craters that make this Saturnian satellite especially intriguing to planetary scientists. More than 20 years ago, NASA's Voyager spacecraft gave hints of a surface cut by tectonic features, and subsequent images of other icy moons have revealed many different ways that stresses have acted on icy moon crusts.
The new close-up images of Enceladus, which has a diameter of 505 kilometers (314 miles), show some familiar-looking features and others that are brand new. The work required to unravel their origins, their formation sequence, and the implications for the evolution of icy solar system bodies is just beginning.
Voyager images of Enceladus, which were obtained at much poorer spatial resolution, showed terrains like those seen here. They were called "smooth plains" because they appeared to exhibit little topographic relief. However, Cassini has now viewed these terrains at almost 10 times better resolution. The new images reveal very complex systems of fractures, resurfaced terrain, and in some cases, topographic relief greater than several hundred meters.
Many styles of fracturing are evident in this mosaic. Extending downward from the top center of the mosaic for hundreds of kilometers is a broad belt of complex, interwoven fractures. A huge rift 5 kilometers (3 miles)-wide dissects this belt and extends into several older-looking, distinct regions or "cells" of terrain that themselves exhibit distinct fracture patterns.
Because Cassini flew rapidly past Enceladus, the right-side images were taken from a slightly different perspective than the left, and are delineated by the white box.
The mosaic covers longitudes from about 254 west to 296 west and latitudes from 60 south to the equator.
The images were taken in visible light on Feb. 17, 2005, at distances ranging from of 26,140 to 17,434 kilometers (16,243 to 10,833 miles) from Enceladus and at Sun-Enceladus-spacecraft, or phase, angles ranging from 27 to 29 degrees. Pixel scale in the left-side image is 150 meters (492 feet) per pixel; in the right-side (white box) image, scale is 105 meters (344 feet) per pixel. The image has been contrast-enhanced to aid visibility.
Relevantní obrázky
.png)
Relevantní články
Enceladus (měsíc)Enceladus je šestý největší měsíc planety Saturn. Měsíc má v průměru téměř 500 kilometrů, což je přibližně desetina velikosti největšího měsíce Saturnu, Titanu. Enceladus je z většiny pokryt mladým a relativně čistým ledem, který odráží téměř veškeré sluneční světlo dopadající na jeho povrch. To má za následek extrémně nízkou teplotu povrchu pohybující se okolo -198 °C. I přes svou malou velikost se na Enceladu nachází celá řada povrchových útvarů od starších oblastí silně posetými impaktními krátery po novější útvary vzniklé v posledních 100 milionech let. Rozsáhlou geologickou aktivitu vyvolávají patrně slapové síly planety Saturn, podobně jako u Jupiterových měsíců Io a Europa, protože vlastní významné zdroje tepla z radioaktivního rozpadu mít Enceladus s ohledem na svou velikost nemůže. Předpokládá se, že k zahřívání přispívá i rezonanční vazba Enceladu s měsícem Dione v poměru 1 : 2, což vyvolává uvnitř obou měsíců dodatečné slapové síly, a spolupůsobit může i měsíc Mimas. Vliv slapových sil by však nestačil k roztavení ledu, proto se vědci domnívají, že nitro Encelada musí obsahovat i jiné těkavé látky s nízkým bodem varu. Na ledovém povrchu lze rozpoznat nejméně pět různých typů terénů: četné deformace, trhliny a prolákliny, ale jen málo impaktních kráterů, z nichž jsou mnohé přetvořené plastickým tečením povrchových vrstev měsíce. Největší kráter má průměr asi 35 km. Z jejich absence je tak zřejmé, že povrch je relativně mladý. .. pokračovat ve čtení