Enceladus plume molecules


Autor:
NASA/JPL/SwRI
Formát:
1440 x 1080 Pixel (102476 Bytes)
Popis:
The lower panel is a mass spectrum that shows the chemical constituents sampled in Enceladus' plume by Cassini's Ion and Neutral Mass Spectrometer during its fly-through of the plume on Mar. 12, 2008. Shown are the amounts, in atomic mass per elementary charge (Daltons [Da]), of water vapor, methane, carbon monoxide, carbon dioxide, simple organics and complex organics identified in the plume.
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 25 Mar 2024 23:24:02 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Enceladus (měsíc)

Enceladus je šestý největší měsíc planety Saturn. Měsíc má v průměru téměř 500 kilometrů, což je přibližně desetina velikosti největšího měsíce Saturnu, Titanu. Enceladus je z většiny pokryt mladým a relativně čistým ledem, který odráží téměř veškeré sluneční světlo dopadající na jeho povrch. To má za následek extrémně nízkou teplotu povrchu pohybující se okolo -198 °C. I přes svou malou velikost se na Enceladu nachází celá řada povrchových útvarů od starších oblastí silně posetými impaktními krátery po novější útvary vzniklé v posledních 100 milionech let. Rozsáhlou geologickou aktivitu vyvolávají patrně slapové síly planety Saturn, podobně jako u Jupiterových měsíců Io a Europa, protože vlastní významné zdroje tepla z radioaktivního rozpadu mít Enceladus s ohledem na svou velikost nemůže. Předpokládá se, že k zahřívání přispívá i rezonanční vazba Enceladu s měsícem Dione v poměru 1 : 2, což vyvolává uvnitř obou měsíců dodatečné slapové síly, a spolupůsobit může i měsíc Mimas. Vliv slapových sil by však nestačil k roztavení ledu, proto se vědci domnívají, že nitro Encelada musí obsahovat i jiné těkavé látky s nízkým bodem varu. Na ledovém povrchu lze rozpoznat nejméně pět různých typů terénů: četné deformace, trhliny a prolákliny, ale jen málo impaktních kráterů, z nichž jsou mnohé přetvořené plastickým tečením povrchových vrstev měsíce. Největší kráter má průměr asi 35 km. Z jejich absence je tak zřejmé, že povrch je relativně mladý. .. pokračovat ve čtení