Enclaves in Kyrgyzstan CS


Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
1273 x 684 Pixel (228557 Bytes)
Popis:
Mapa enkláv v Kyrgyzstánu
Licence:
Credit:
Tento soubor byl odvozen z: Enclaves in Kyrgyzstan RU.svg
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 31 Mar 2024 22:29:25 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Šachimardanská exkláva

Šachimardanská exkláva je uzbecká exkláva v Kyrgyzstánu. Od mateřského státu je oddělena asi dvaceti kilometry kyrgyzského území. Skládá se ze dvou částí, které jsou od sebe vzájemně odděleny Kyrgyzstánem. Jižní Šachimardan tvoří jádro exklávy, kde se nachází i administrativní centrum – obec Šachimardan. Severní Šachimardan zahrnuje pouze nepatrné území o rozloze necelého kilometru čtverečního, kde se nachází pouze osada Džangajl. Administrativně území náleží k Ferganskému rajonu Ferganské oblasti Uzbekistánu. Celá exkláva zahrnuje horskou oblast o rozloze 90 km², ve které žije 5 100 obyvatel, z toho 91% uzbecké a 9% kyrgyzské národnosti. Území bylo k Uzbecké sovětské socialistické republice připojeno ve 30. letech 20. století. Po rozpadu SSSR se stalo obdobně jako sochská exkláva zdrojem napětí mezi oběma státy. Na konci 90. let šachimardanskou exklávu uzbecká armáda zaminovala. .. pokračovat ve čtení

Sochský rajon

Sochský rajon, někdy též Soch, je uzbecká exkláva v Kyrgyzstánu nacházející se v údolí Soch. Administrativně Sochský rajon náleží k Ferganské oblasti Uzbekistánu. Na území se nachází celkem 19 obcí, ve kterých žije 59 000 obyvatel, z toho 99 % tádžické, 0,7 % kyrgyzské a 0,3 % uzbecké národnosti. Nejsevernější bod Sochského rajonu je od zbytku Uzbekistánu vzdálen vzdušnou čarou 11,5 km. Exkláva vznikla úpravou hranic svazových republik SSSR roku 1955. Dle nepodložené legendy vyhrál území uzbecký tajemník komunistické strany nad svým kyrgyzským kolegou v kartách. Po rozpadu Sovětského svazu se stal Soch příčinou sporů mezi oběma státy, uzbecký požadavek na vytvoření koridoru spojujícího exklávu s vlastním státem kyrgyzská strana jednoznačně odmítla. V roce 1999 po neúspěšném pokusu uzbeckých islámských extrémistů skrývajících se v Kyrgyzstánu obsadit území uzbecká armáda zaminovala hranice exklávy. .. pokračovat ve čtení