Ereignisblatt aus den revolutionären Märztagen 18.-19. März 1848 mit einer Barrikadenszene aus der Breiten Strasse, Berlin 01
|
Toto je věrná fotografická reprodukce původního dvourozměrného uměleckého díla. Ono dílo je samo volným dílem, a to z následujícího důvodu:
Oficiálním stanoviskem nadace Wikimedia Foundation je, že „věrné reprodukce dvourozměrných volných děl jsou také volné a opačná tvrzení jsou útokem na samotný koncept volných děl.“ Podrobnosti naleznete na stránce Commons:When to use the PD-Art tag.
Tato fotografická reprodukce se tedy také považuje za volné dílo. Uvědomte si, že v závislosti na místních zákonech může být další užití tohoto díla ve vaší jurisdikci zakázáno či omezeno. Vizte Commons:Reuse of PD-Art photographs. | ||||
Relevantní obrázky
_workshop_-_Martin_Luther_(Uffizi).jpg)
.jpg)
_p2.0833_Angriff_auf_den_Altst%c3%a4dter_Br%c3%bcckenthurm_zu_Prag.jpg)
.jpg)
Relevantní články
Revoluce roku 1848 v NěmeckuRevoluce roku 1848 v Německu byly série bouří, protestů a povstání v Německém spolku, které proběhly v německých státech a také v Rakouském císařství od roku 1848 do 1849. Někdy bývá tato revoluce, jež byla součástí tehdejších revolučních bouří v celé Evropě, označována též jako Březnová revoluce. Vedle nespokojenosti značné části tehdejší společnosti s autokratickou formou vlád v jednotlivých německých zemích představovaly důležité příčiny revoluce též sílící nacionalismus a pangermanismus, přičemž tato hnutí usilovala o vytvoření jednotného německého národního státu. Sociálně slabé skupiny obyvatel se pak během revoluce snažily prosadit zlepšení svých životních podmínek. Po vojenských porážkách vzbouřenců a bezvýsledném zasedání Frankfurtského parlamentu byla revoluce v německých zemích v roce 1849 potlačena. .. pokračovat ve čtení
NacionalismusNacionalismus, národovectví, jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území. Z nacionalismu vychází myšlenka národních států, na které je do značné míry založeno dnešní uspořádání států světa. Z tohoto pojetí také vychází názvosloví používající pojmy národní a mezinárodní. Pod vlivem nacistického vypjatého nacionalismu se tento výraz začal používat také v negativním smyslu pro ideologii šovinismu, přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa. Tento význam většinou nemívá odpovídající český výraz národovectví. Příbuzným pojmem je patriotismus, česky vlastenectví, který zdůrazňuje vlast, tedy rodiště či zemi rodičů. .. pokračovat ve čtení
Mladé NěmeckoMladé Německo bylo literární hnutí v Německu, které existovalo v letech 1830–1848. .. pokračovat ve čtení
Revoluce v roce 1848Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent. Období nepokojů, popisované řadou historiků jako vlna revolucí, začalo 12. ledna 1848 na Sicílii a pokračovalo revolucí ve Francii a následně po celé kontinentální Evropě až do srpna 1849, kdy byla poražena revoluce v Uhrách. Ačkoli byly potlačeny, revoluce přesto v řadě zemí prosadily například zrušení roboty, vytvoření obecní samosprávy i další občanské svobody. Ani v českých zemích a celé habsburské monarchii tomu nebylo jinak. .. pokračovat ve čtení
Dějiny NěmeckaPojetí Německa jako zvláštní oblasti ve střední Evropě lze vystopovat k římskému veliteli Caesarovi, který popisoval nedobyté oblasti na východ od řeky Rýn jako Germanii, kterou tak odlišil od Galie (Francie), která byla podmaněna. Vítězství germánských kmenů v bitvě v Teutoburském lese v roce 9 n.l zabránilo připojení k římské říši. S pádem římské říše Frankové dobyli ostatní západní germánské kmeny. .. pokračovat ve čtení
19. stoletíDevatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900. Jedná se o deváté století druhého tisíciletí. .. pokračovat ve čtení
NěmeckoNěmecko, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy. Rozkládá mezi Baltským a Severním mořem na severu a Alpami na jihu. Na severu sousedí s Dánskem, na východě s Polskem a Českou republikou, na jihu s Rakouskem a Švýcarskem a na západě s Francií, Lucemburskem, Belgií a Nizozemskem. Německo má rozlohu 357 600 km2 a žije v něm 84 milionu obyvatel, což z něj činí druhou nejlidnatější zemi Evropy po Rusku a nejlidnatější členský stát Evropské unie. Hlavním a nejlidnatějším městem země je Berlín a hlavním finančním centrem Frankfurt nad Mohanem; největší městskou oblastí je Porúří. .. pokračovat ve čtení