European-union-renewables-new
▇ nejsou data
▇ < 5%
▇ 5–10%
▇ 10–20%
▇ 20–30%
▇ 30–40%
▇ 40–50%
▇ 50–60%
▇ > 60%
Procentuální podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie podle zemí v sestupném procentuálním pořadí za rok 2013: Norsko (65,5 %), Švédsko (52,1 %), Lotyšsko (37,1 %), Finsko (36,8 %), Rakousko (32,6 %), Dánsko (27,2 %), Portugalsko (25,7 %), Estonsko (25,6 %), Rumunsko (23,9 %), Švýcarsko (21,1 %, zdroj: SFOE), Litva (23,0 %), Slovinsko (21,5 %), Bulharsko (19,0 %), Chorvatsko (18,0 %), Itálie (16,7 %), Španělsko (15,4 %), Řecko (15 %). 0%), průměr v Evropské unii" (15,0%, "EU-28"), Francie (14,2%), Česká republika (12,4%), Německo (12,4%), Polsko (11,3%), Maďarsko (9,8%), Slovensko (9,8%), Kypr (8,1%), Belgie (7,9%), Irsko (7,8%), Spojené království (5,1%), Nizozemsko (4,5%), Malta (3,8%), Lucembursko (3,6%, "odhad").
Vysvětlení údaje Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Tento ukazatel se vypočítává na základě údajů, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 1099/2008 o energetické statistice. Vykazující země poskytují dodatečné informace o obnovitelných zdrojích, na které se nařízení nevztahuje. Tento ukazatel lze považovat za odhad ukazatele popsaného ve směrnici 2009/28/ES, protože statistické systémy v některých zemích ještě nejsou plně vyvinuty tak, aby splňovaly všechny požadavky této směrnice. Více informací o metodice výpočtu podílů energie z obnovitelných zdrojů lze nalézt na stránkách Eurostatu.Vlastní tvorba založená na: European-union-renewables-fr.svg and EU-candidate countries map.svg
- Data source for EU-member states and other states covered by EuroStat as candidates and Norway
- Eurostat – Share of renewable energy in gross final energy consumption (2004–2019, as of March 2021)
- Data source for other countries in older versions:
- Iceland (2010, source needed)
- Turkey (2010, source needed)
- Switzerland (2013, 21.1%), SFOE, renewable energy statistics 2013, page 5
Relevantní obrázky
Relevantní články
Udržitelná energieEnergie je udržitelná, pokud „uspokojuje potřeby současnosti, aniž by ohrožovala schopnost budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby“. Většina definic udržitelné energie zohledňuje environmentální aspekty, jako jsou emise skleníkových plynů, a sociální a ekonomické aspekty, jako je energetická chudoba. Obnovitelné zdroje energie, jako je ta větrná, vodní, solární a geotermální, jsou obecně mnohem udržitelnější než zdroje využívající fosilní paliva. Některé projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, například kácení lesů za účelem výroby biopaliv, však mohou způsobit vážné škody na životním prostředí. Úloha neobnovitelných zdrojů energie v rámci udržitelné energetiky je kontroverzní. Jaderná energie je nízkouhlíkovým zdrojem, jehož historické vlivy na zdraví lidí jsou srovnatelné s větrnou a solární energií, ale její udržitelnost je předmětem diskusí kvůli obavám z radioaktivního odpadu, šíření jaderných zbraní a havárií. Přechod z uhlí na zemní plyn má environmentální výhody, včetně nižšího dopadu na klima, ale může vést ke zpoždění přechodu na udržitelnější možnosti. Do technologií elektráren lze zabudovat zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CO2), aby se odstranily jeho emise skleníkových plynů, ale tato technologie je nákladná a energeticky náročná a zřídkakdy se realizuje. .. pokračovat ve čtení