Flag Germany Emperors Banner

Autor:

Jaume Ollé; svg version by Masur

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/1db5d

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

274 x 217 Pixel (10021 Bytes)

Popis:

Vlajka Svaté ríše rímské pred 1400.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Image:Flag Germany Emperors Banner.png

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 10 Mar 2024 00:49:35 GMT

Relevantní obrázky

(c) Heralder, CC BY-SA 3.0

(c) I, Sailko, CC BY 2.5

Relevantní články

Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení

České země za vlády Přemyslovců je historické období českého státu neboli svazek státních útvarů dynastie Přemyslovců označovaného jako Přemyslovský stát apod. Původně vládli Přemyslovci od 9. století pouze v Čechách jako knížata, ale v průběhu 10. století k nim zásluhou Boleslava I. připojili také Moravu a Slezsko. Tomuto soustátí vládli od roku 1198 jako králové, až do roku 1306, kdy definitivně vymírají. Přemyslovský stát byl podřízen Východofranské říši a později se stal součástí Svaté říše římské. Soudržnost zemí stmelil v roce 1348 svými bulami Karel IV. z dynastie Lucemburků, kterými je spojil do Zemí Koruny české. .. pokračovat ve čtení

Říšský kraj (německy Reichskreis, latinsky Circulus imperii, anglicky imperial circle) byl od roku 1500 vyšším územněsprávním celkem ve Svaté říši římské. Měl vlastní stavovskou reprezentaci, organizaci a zákony. Kraje byly složeny z více říšských bezprostředních států a státečků, nepokrývaly však celé území říše. Celkem vzniklo 10 krajů a s výjimkou Kraje burgundského a Kraje porýnských kurfiřtství, zrušených roku 1801 po Míru v Lunéville, všechny kraje přetrvaly až do zániku říše v roku 1806. Švábský kraj byl dokonce definitivně rozpuštěn až roku 1808, dva roky po zániku samotné říše. Zřízení krajů rovněž znamenalo zavedení stálé a pravidelné daně, která nahradila občasnou vojenskou říšskou berni, nepravidelně vybíranou od dob husitských válek. .. pokračovat ve čtení

Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin. Po fiasku druhé křížové výpravy ovládla a sjednotila zengíovská dynastie Sýrii a po několika válkách s křižáky a Fátimovci také Egypt. Zengíovské impérium v 70. a 80. letech 12. století postupně dobyl Saladin, původně vazal a vojevůdce ve službách Zengíovce Núr ad-Dína, čímž se palestinské křižácké státy dostaly do sevření jednotného muslimského státu. Sultán Saladin poté zahájil válku proti křižákům; jeho tažení vyvrcholilo roku 1187 vítěznou bitvou u Hattínu a poté dobytím Jeruzaléma. Papež Řehoř VIII. reagoval vyhlášením třetí křížové výpravy, k níž se přihlásili i nejmocnější panovníci křesťanského světa: římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Jindřich II. a po jeho smrti jeho syn Richard a s nimi i mnoho dalších mocných evropských feudálů. .. pokračovat ve čtení

Křížová výprava roku 1101 byla menší křížovou výpravou sestávající z tří na sobě nezávislých tažení. Proběhla v letech 1100 až 1101 a snažila se navázat na úspěch první křížové výpravy. Charakteristická byla tím, že se jí zúčastnilo mnoho z těch, kdo během první křížové výpravy porušili křižácké sliby a vrátili se předčasně zpět, přičemž nyní chtěli svým slibům konečně dostát. .. pokračovat ve čtení

Státní znak Německa tvoří černá orlice s červenou zbrojí na žlutém štítu. Jako znak byl přijat 20. ledna 1950 ovšem pouze Spolkovou republikou Německou, pro Německou demokratickou republiku byl v té době nepřijatelný, ale jako státní znak znovusjednoceného Německa se používá od 3. září 1990. Orlici z tohoto znaku se lidově také říká Reichsadler. .. pokračovat ve čtení

Johann Gottfried Auerbach byl původem německý, v Rakousku naturalizovaný malíř portrétů šlechty a žánrů, dvorní portrétista dvou generací císařské rodiny rakouských Habsburků. .. pokračovat ve čtení