Flag of Brandenburg (1340-1657)


Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
697 x 557 Pixel (49668 Bytes)
Popis:
Flag of w:Margraviate of Brandenburg / Electorate of Brandenburg / w:Brandenburg-Prussia 1340-1657
Komentář k Licence:
Insignia Tento obrázek zobrazuje vlajku, znak, pečeť nebo jinou insignii. Použití či užívání těchto symbolů je v mnoha zemích omezeno právními normami. Tato omezení jsou nezávislá na autorském právu.
see below
Licence:
Výhrada:
insignia
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 01 Apr 2024 13:57:16 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Stát Řádu německých rytířů

Stát Řádu německých rytířů, také označovaný jako Německý řádový stát nebo nepřesně „Pruský řádový stát“, zastaraleji „Řádová země Prusy“, byl v dobách středověku rozlehlý teokratický stát církevního Řádu německých rytířů v zemích Pobaltí a s centrem v Prusku. .. pokračovat ve čtení

Nová marka

Nová marka, známá též jako Východní Braniborsko, byla část Braniborského markrabství a jeho nástupnických států, která se nacházela na východ od řeky Odry a na sever od řek Warty a Noteće na území, jež po roce 1945 připadlo Polsku. Jejím přirozeným centrem bylo dnešní polské město Kostřín. .. pokračovat ve čtení

Čtvrtá křížová výprava proti husitům

Čtvrtá křížová výprava proti husitům byla poslední křížovou výpravou v první polovině 15. století, jejímž cílem bylo potlačení husitských kacířů v Čechách. Výprava se uskutečnila v létě roku 1431 a v jejím čele stáli braniborský vévoda Fridrich I. Braniborský a kardinál Giuliano Cesarini. Výprava byla zaskočena rychlým postupem spojených husitských vojsk vedených Prokopem Holým a po bitvě u Domažlic 14. srpna se úplně rozpadla. Fiasko tohoto tažení donutilo katolíky k společnému jednání s husity, které proběhlo na Basilejském koncilu. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Rudavy

Bitva u Rudavy se odehrála v zimě koncem 1254 mezi vojsky křižáků Přemysla II. Otakara a pohanskými Prusy na území Sambijského poloostrova, kde se nacházelo mnoho močálů a bažin. Proto se Přemysl rozhodl zaútočit v zimě na sklonku roku 1254, kdy území bylo zamrzlé, čímž předešel uvíznutí vojsk. Tažení se zúčastnilo 60 000 mužů. Vojsko sestávalo z profesionálních sborů z říše, české a rakouské šlechty, Sasů vedených braniborským markrabětem Ottou III., kontigentu hraběte Rudolfa Habsburského a členů Řádu německých rytířů. V bitvě se podařilo českému králi zvítězit. Touto bitvou skončila první česká křížová výprava do Pobaltí. .. pokračovat ve čtení

Protestantská unie

Protestantská unie byl spolek 8 protestantských knížat a 17 protestantských měst Svaté říše římské uzavřený roku 1608. Podnět pro uzavření Unie bylo dobytí a zabrání svobodného říšského města Donauwörth bavorským kurfiřtem Maxmiliánem I. poté, co ve městě protestanti bránili katolickému procesí. Podnět k jejímu založení dal falcký kalvinistický kurfiřt Fridrich IV. Falcký. Jako reakci na založení Protestantské unie vznikla následující rok Katolická liga. .. pokračovat ve čtení

Druhá křížová výprava proti husitům

Druhá křížová výprava proti husitům bylo vojenské tažení proti husitským Čechám, které probíhalo od léta roku 1421 do počátku roku 1422. Výprava byla vyhlášena koncem května 1421 z iniciativy porýnských kurfiřtů, kteří byli rozhořčeni z nezdaru první výpravy, z jejíhož neúspěchu obviňovali římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Této, v pořadí již druhé výpravě proti českým kacířům, jejíž počátek byl ohlášen na 23. srpna do Chebu, požehnal římský kardinál Branda Castiglione. Výpravu posléze vojensky podpořil také král Zikmund Lucemburský. Křižácké sbory, které do Českého království směřovaly z několika směrů, měly v plánu postupovat na hlavní město Prahu a jejím obsazením tak udeřit v centru husitského hnutí. .. pokračovat ve čtení

Třicetiletá válka

Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím. Neméně důležitou příčinou války byl také boj evropských zemí o politickou nadvládu. .. pokračovat ve čtení