Flag of Germany (1935–1945)

Autor:

German government

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/30a6

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1000 x 600 Pixel (398 Bytes)

Popis:

National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.

Komentář k Licence:

Tento obrázek zobrazuje vlajku, znak, pečeť nebo jinou insignii. Použití či užívání těchto symbolů je v mnoha zemích omezeno právními normami. Tato omezení jsou nezávislá na autorském právu.

Právní upozornění Tento soubor zobrazuje nebo se podobá symbolům používaným národně socialistickou vládou Německa (NSDAP/nacisté) nebo organizací blízkou jí nebo jiné straně zakázané německým Spolkovým ústavním soudem. Používání znaků těchto v Německu zakázaných organizací (například používání nacistické svastiky a dalších znaků) může být v závislosti na kontextu trestné také na Ukrajině, v Rakousku, Maďarsku, Polsku, Česku, Francii, Rusku, Brazílii a dalších státech. V Německu je příslušnou právní normou paragraf 86a trestního zákoníku (StGB), v Česku § 403 trestního zákoníku.

Licence:

Public domain

Výhrada:

insignia|nazi

Credit:

RGBl. I (1935) No. 122

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 03 Apr 2024 03:03:26 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Ukrajinská sovětská socialistická republika byla jednou z patnácti svazových republik Sovětského svazu. Vznikla 25. prosince 1917, do SSSR vstoupila 30. prosince 1922. V důsledku sovětsko-polské války přišla Ukrajina o západní část svého území, které připadlo Polsku. Po anexi východních částí Polska Sovětským svazem v roce 1939 získala Ukrajinská SSR svá západní území zpět. V letech 1944–1946 byla k USSR připojena Podkarpatská Rus, resp. Zakarpatská Ukrajina. Roku 1954 získala Ukrajinská SSR poloostrov Krym, který byl předtím ruský a který byl na základě vyhlášky a pak i zákona Nejvyššího sovětu SSSR přičleněn k Ukrajině. Od SSSR se Ukrajinská SSR odtrhla 24. srpna 1991 vyhlášením nezávislosti a získala samostatnost. .. pokračovat ve čtení

Socialistická republika Slovinsko byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1944. 25. června 1991 vyhlásilo Slovinsko samostatnost, která byla Brionskou deklarací odložena o tři měsíce. .. pokračovat ve čtení

Království Jugoslávie byla země v jihovýchodní a střední Evropě, která existovala od roku 1918 do roku 1941. V letech 1918 až 1929 se oficiálně nazývala Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev(, zkracované na Království SHS, ale termín „Jugoslávie“ byl jeho hovorový název kvůli jejímu původu. Oficiální název státu byl změněn na „Království Jugoslávie“ králem Alexandrem I. 3. října 1929. .. pokračovat ve čtení

Druhá Polská republika byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939. .. pokračovat ve čtení

Boj o Český rozhlas byl konflikt v rámci pražského povstání na konci druhé světové války v květnu 1945. Probíhal v Praze v okolí ústřední budovy českého rozhlasu ve Vinohradské ulici. Trval čtyři dny a vyžádal si život 170 českých občanů. .. pokračovat ve čtení

Rakouský stát, oficiálně Spolkový stát Rakousko, definovala rakouská ústava z 1. května 1934 jako „stavovský spolkový stát”, který po Dollfussově smrti vedl Kurt von Schuschnigg. Schuschnigg navázal na svého předchůdce a stát vedl v duchu rakouského patriotismu, postaveném na základech stavovských křesťanských ideálů. I když kladl důraz na spolupráci Rakouska s Německem a na příslušnost k německé kultuře, přesto viděl další existenci státu jako samostatné Rakousko s autoritativní vládou. .. pokračovat ve čtení

Běloruská sovětská socialistická republika byla zakládající svazová republika Sovětského svazu, existující v letech 1919 až 1991. Běloruská SSR byla jediná ze svazových republik SSSR, která byla samostatně zastoupena i v OSN, jejímž bylo Bělorusko zakládajícím členem. .. pokračovat ve čtení