Flag of Great Seljuk Empire
Já, autor tohoto díla, jej tímto uvolňuji jako volné dílo, a to celosvětově. V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě: Poskytuji komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem. |
Tento obrázek zobrazuje vlajku, znak, pečeť nebo jinou insignii. Použití či užívání těchto symbolů je v mnoha zemích omezeno právními normami. Tato omezení jsou nezávislá na autorském právu. |
Relevantní obrázky
Relevantní články
Benátská křížová výpravaBenátská křížová výprava byla vojenská expedice Benátské republiky do Svaté země. Jednalo se o jedno z dílčích křižáckých tažení menších rozměrů, které proběhlo mezi velkou první a druhou výpravou. .. pokračovat ve čtení
Třetí křížová výpravaTřetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin. Po fiasku druhé křížové výpravy ovládla a sjednotila zengíovská dynastie Sýrii a po několika válkách s křižáky a Fátimovci také Egypt. Zengíovské impérium v 70. a 80. letech 12. století postupně dobyl Saladin, původně vazal a vojevůdce ve službách Zengíovce Núr ad-Dína, čímž se palestinské křižácké státy dostaly do sevření jednotného muslimského státu. Sultán Saladin poté zahájil válku proti křižákům; jeho tažení vyvrcholilo roku 1187 vítěznou bitvou u Hattínu a poté dobytím Jeruzaléma. Papež Řehoř VIII. reagoval vyhlášením třetí křížové výpravy, k níž se přihlásili i nejmocnější panovníci křesťanského světa: římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Jindřich II. a po jeho smrti jeho syn Richard a s nimi i mnoho dalších mocných evropských feudálů. .. pokračovat ve čtení
Druhá křížová výpravaDruhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení
Chórezmská říšeChórezmská, chorezemská nebo chorasánská říše, také známá také jako Říše chórezmských šáhů nebo běžně říše Chórezmských Turků, byla muslimským státem s proměnlivým územním rozsahem, jehož jádrem byl region Chórezm ležící v blízkosti Aralského jezera na pomezí dnešního Turkmenistánu a Uzbekistánu. V době svého rozmachu pokrývalo její území celý Turkmenistán, téměř celý Írán a Uzbekistán, části Afghánistánu, Ázerbájdžánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Kazachstánu a ruského Dagestánu. Říše byla osídlena převážně kvarosmanskými Turky, kterým vládli turečtí mamlúci, kteří byli vyznáním sunnitskými muslimy. Mamlúci vládli nejprve jako vazalové seldžucké říše a později v 11. století jako nezávislí vládci. Vládnoucí dynastii založil Anúštigin Gharčaí, bývalý otrok seldžuckých sultánů. Jeho syn Kutbuddín Muhammad se dědičně stal prvním chórezmským šáhem. Říše existovala až do roku 1220, kdy ji vyvrátila invaze Mongolů. .. pokračovat ve čtení
Křížová výprava roku 1101Křížová výprava roku 1101 byla menší křížovou výpravou sestávající z tří na sobě nezávislých tažení. Proběhla v letech 1100 až 1101 a snažila se navázat na úspěch první křížové výpravy. Charakteristická byla tím, že se jí zúčastnilo mnoho z těch, kdo během první křížové výpravy porušili křižácké sliby a vrátili se předčasně zpět, přičemž nyní chtěli svým slibům konečně dostát. .. pokračovat ve čtení
Bitva u MantzikertuV bitvě u Mantzikertu se v pátek 26. srpna 1071 střetla byzantská armáda s vojskem seldžuckých Turků vedeným sultánem Alp-Arslánem. Porážka Byzantinců, jejichž císař Roman IV. Diogenes padl v průběhu boje do zajetí, a následný politický a vojenský rozvrat paralyzující byzantskou říši zásadním způsobem poznamenaly její obranyschopnost. V důsledku toho pronikli turkičtí nájezdníci do nitra Malé Asie, již si v několika málo letech téměř celou podmanili. Tato bitva bývá proto historiky často označováno za pohromu vymezující určitý předěl v dějinách Byzance, odsouzené ztrátou Anatolie k zániku. .. pokračovat ve čtení
Bitva u MyriokefalaBitva u Myriokefala se konala mezi Byzantinci a seldžuckými Turky 17. září 1176 ve Frýgii. Tato porážka znamenala konec byzantského velmocenského postavení v Přední Asii. .. pokračovat ve čtení