Flag of Hungary (13th century)

Autor:

Oppashi

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/41b4

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

800 x 400 Pixel (4724 Bytes)

Popis:

Hungarian flag in the 13th century.

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:

 Coa Hungary Country History Bela III (1172-1196).svg (od Madboy74).

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 14 Mar 2024 03:58:37 GMT

Relevantní obrázky

(c) Goran tek-en, CC BY-SA 4.0

(c) Euryrel, CC BY-SA 4.0

(c) Heralder, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Uherské království, zkráceně Uhersko či Uhry, byl historický mnohonárodnostní státní útvar. Úlohu hlavního města plnila Ostřihom spolu se Stoličným Bělehradem. .. pokračovat ve čtení

Obléhání Kutné Hory v letech 1304 a 1307 spočívalo ve dvou obléhacích pokusech vojska Albrechta I. Habsburského dobýt Kutnou Horu pod kontrolou české královské posádky pod velením Jindřicha z Lipé a Jana z Vartenberka, na podzim roku 1304, posléze pak od léta do konce září 1307 v rámci pokusu Habsburků ovládnout český trůn. Navzdory mnohonásobné přesile útočníků nebylo ani v jedno z obléhání úspěšné, město se nepodařilo dobýt a invazní vojska se tak následně stáhla zpět na domovské území. .. pokračovat ve čtení

Chorvatské království byl státní útvar Chorvatů na březích Jaderského moře, který byl v letech 1102–1526 spojený s Uherským královstvím v personální unii. Chorvatské království bylo v roce 1102 ovládnuto uherským králem Kolomanem, takto se zrodila dlouhotrvající unie Uherska a Chorvatska. Tento uherský panovník se nechal téhož roku korunovat v Biogradu na „krále chorvatského a dalmátského“, čímž mimo jiné formálně rozšířil název království o Dalmácii. Takto vešlo království ve známost jako chorvatsko-dalmátské. .. pokračovat ve čtení

Litevská křížová výprava navazovala na livonskou a pruskou. Byla řadou hospodářských kolonizačních výprav Řádu německých rytířů a Livonského řádu na území Litvy v období 1283–1435. .. pokračovat ve čtení

Kunság neboli Kumánie byl autonomní celek v Uherském království, který obýval turkický národ Kumánů (Kunů) hovořící turkickým jazykem kumánštinou. Kumáni se do Uher začali stahovat z východu ve 13. století, kdy je sem dovedl útěk před postupujícími Mongoly. Záhy na to se osvědčili v řadách uherské armády. Kumánie se rozdělovala na Malou Kumánii s hlavním městem Kiskunfélegyháza a Velkou Kumánii s hlavním městem Karcag. Autonomie regionu byla zrušena v roce 1876. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Kressenbrunnu, zvána též jako „první bitva na Moravském poli“, se odehrála na místě dnešního města Marchegg - Stadt na svátek sv. Markéty Antiochijské 12. července 1260 mezi vojsky českého krále Přemysla II. Otakara a jeho bratrance uherského krále Bély IV.. Důvodem pro toto střetnutí byl dlouhodobý spor obou panovníků o nadvládu ve Štýrsku a Rakousích. Přemysl na Štýrsko měl nárok z titulu Privilegia minus, tzn. dědictví své manželky Markéty Babenberské, nástupkyni po jejím zemřelém bratru Fridrichovi II. Béla si dělal nárok na základě mírové smlouvy s Přemyslem Otakarem II., uzavřené v roku 1254 po vpádech Uhrů na Moravu. Bitva skončila českým vítězstvím a rozprášením Bélova vojska, jakož i písemně mírem uzavřeným v Bratislavě. Tento mír měl být upevněný svatbou Přemysla Otakara II. s vnučkou Bély IV. Kunhutou a druhorozeného Bélova syna, rovněž Bély, s Otakarovou neteří Kunhutou Braniborskou. Svatba se konala 25. října 1264 nedaleko Bratislavy na Žitném ostrově. .. pokračovat ve čtení

Obléhání Tábora roku 1438 spočívalo v neúspěšném několikatýdenním obléhacím pokusu spojených vojsk tehdejšího uherského krále Zikmunda Lucemburského a rakouského vévody Albrechta IV. Rakouského dobýt Tábor chráněný česko-polským vojskem vedeným Hyncem Ptáčkem z Pirkštejna trvající od 6. srpna do 15. září roku 1438 ve finální fázi husitských válek, konkrétně ve sporu o nástupnictví na český trůn. Navzdory mnohonásobné přesile útočníků nebyl sveden rozhodující střet a invazní vojska se tak následně stáhla zpět na domovské území. Nedlouho poté však byla mezi oběma stranami sporu svedena dílčí bitva u Želenic. .. pokračovat ve čtení