Flag of Ilkhanate

Autor:

Orange Tuesday

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/4f86d

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

700 x 500 Pixel (178 Bytes)

Popis:

A Flag that represents the Ilkhanate of the Mongol Empire in the Catalan Atlas, a primary source created in 1375. Actual use of this flag by the Ilkhanate is not confirmed by other sources.

Licence:

Public domain

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 13 Mar 2024 08:22:21 GMT

Relevantní obrázky

(c) Ro4444, CC BY-SA 3.0

(c) vahemart, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Ílchanát byl jedním ze čtyř chanátů v rámci Mongolské říše. Centrum ílchanátu bylo v Persii, ale pod jeho kontrolu spadala i území dnešního Iráku, Afghánistánu, Turkmenistánu, Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Turecka a západního Pákistánu. Ílchanát byl vybudován na troskách Chórezmské říše, která podlehla v boji s invazí Čingischána v letech 1219–1224. Mongolové si následně podrobovali celé území říše, které osídlili a vybudovali zde svůj stát. .. pokračovat ve čtení

Asasíni neboli hašašíni bylo tajné ismáílitské hnutí nizárijských ismá'ílítů, které vzniklo kolem roku 1080, významně se rozšířilo na mnoha místech Středního východu a poté zhruba o dvě stě let později zaniklo v důsledku invaze Mongolů. .. pokračovat ve čtení

Džalájirovský sultanát byl státní útvar, kterému vládla dynastie mongolských Džalájirovců. Existoval ve 14. až 15. století na území Iráku a západní Persie jako nástupnický stát mongolského Ílchanátu, který se rozpadl v roce 1330. Po půl století existence ho rozvrátil dobyvatel Tamerlán, a třebaže se Džalájirovci pokusili o jeho obnovu v oblasti jižního Iráku, roku 1432 byli poraženi karakojunluskou říší, přišli o své hlavní město Tabríz a jako mocenský faktor ztratili na významu. .. pokračovat ve čtení

Anatolský bejlik Dulkadir byl jedním z knížectví, které založili Oghuzové, konkrétně kmeny Bajatů, Afšarů a Begdilů. Stalo se tak po rozpadu Rúmského sultanátu. Hlavní města bejliku se nacházeli v Elbistanu, v oblasti dnešní turecké provincie Kahramanmaraş. .. pokračovat ve čtení

Anatolské bejliky neboli turecké bejliky v Anatolii byly drobná nezávislá knížectví ve středověké Anatolii po zániku Seldžucké říše a předcházející Osmanské říši. .. pokračovat ve čtení

Karakojunluská říše byla oghuzsko-turkickým státním útvarem v oblasti Blízkého východu, který v době svého největšího rozmachu zahrnoval území dnešní Arménie, Ázerbájdžánu, Iráku, východního Turecka a západního Íránu. Říše existovala v letech 1375 až 1468 a její konec přivodil rivalský, akkojunluský stát ze západu. Kromě toho, že zaujímá významné místo v historii ázerbájdžánského národa, státy karakojunluský a akkojunluský se neodmyslitelně podílely na historii a formování ázerbájdžánské státnosti. .. pokračovat ve čtení

Rúmský nebo též Ikonyjský sultanát byl stát rozkládající se v Malé Asii v letech 1077 až 1310. Tento státní útvar vznikl na území získaném tureckými vojsky na úkor Byzantské říše po bitvě u Mantzikertu roku 1071. Sídelním městem sultanátu byla nejdříve Nikaia a poté Ikonyon (Konya). Protože se sultánové často stěhovali, zaujímala pozici sultánova sídla i města Kayseri a Sivas. V době svého největšího rozsahu držel sultanát ve své moci střední Anatolii a oblast pod jeho kontrolou se táhla od středomořského pobřeží mezi Antalyí a Alanyí k oblasti kolem Sinopu u Černého moře. Na východě obsadili rúmští vládcové další území až k Vanskému jezeru. Na západě dosahovaly územní zisky blízkosti Denizli a vstupu k Egejskému moři. .. pokračovat ve čtení