Flag of Louis II of Hungary

Autor:

Thommy

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/4912

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

960 x 400 Pixel (352146 Bytes)

Popis:

Alleged flag of Louis II of Hungary.

Licence:

Public domain

Výhrada:

insignia

Credit:

This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:

 Coa Hungary Country History Vladislaus I (1440–1444).svg (od Madboy74).

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 29 Feb 2024 10:10:14 GMT

Relevantní obrázky

(c) Euryrel, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Smederevský sandžak, kolokviálně též Bělehradský pašalík byl územně správní celek osmanské říše rozkládající se na jih od Dunaje a Sávy až po území na pravém břehu západní Moravy. V jeho čele stál sandžak-beg, případně bělehradský muháfiz (purkrabí). .. pokračovat ve čtení

Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím. Neméně důležitou příčinou války byl také boj evropských zemí o politickou nadvládu. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Moháče byla jednou z nejvýznamnějších bitev v dějinách střední Evropy, v některých pojetích považovaná za mezník symbolizující zde konec středověku a počátek novověku. Odehrála se 29. srpna 1526 na planině vzdálené přibližně 6 km jižně od dolnouherského města Moháč, nedaleko dnešní srbsko-chorvatsko-maďarské hranice. Početně silnější vojsko osmanského sultána Süleymana I. zde během necelých dvou hodin drtivě porazilo oddíly shromážděné pod korouhví dvacetiletého českého, uherského a chorvatského krále Ludvíka Jagellonského, jenž při útěku z bojiště utonul v říčce Csele. Kvůli velmi riskantnímu plánu vrchního velitele uherských sil Pála Tomoryho, jenž se ve velké míře spoléhal na válečné štěstí, zahynulo na straně křesťanů zhruba dalších 15 000 vojáků a výsledek střetnutí předznamenal tureckou expanzi do Uher. Smrtí jagellonského panovníka se uvolnily trůny českého a uherského království, čehož ke svému prospěchu využili rakouští Habsburkové. .. pokračovat ve čtení

Ejálet Rumélie byla provincie (ejálet) Osmanské říše. Existovala v letech 1365–1867. Rozkládala se téměř po celém Balkánu, tedy na území které Turci nazývali Rumélie (Rumeli). Šlo o největší provincii Osmanské říše vůbec, největší území zabírala v 17. století; s ústupem Osmanů z Evropy v 19. století se však postupně zmenšovala. V polovině 19. století měla rozlohu 124,630 km2 žilo v ní 2,7 milionu obyvatel. Provincii založil sultán Murad I. V letech 1362–1530 bylo jejím hlavním městem thrácké Edirne, v letech 1530–1836 Sofie a v období 1836–1867 dnešní Bitola. Ejálet zasahoval na území dnešních států Bulharsko, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Albánie, Řecko, Srbsko a Turecko. Ke známým guvernérům patřil Mehmed Paša Sokolović a Ali Paša Janinský (1793). .. pokračovat ve čtení

Rumélie, také známá jako evropské Turecko, je historické území jihovýchodní Evropy, které bylo pod nadvládou Osmanských Turků. Jedná se především o Balkánský poloostrov. Od 14. století do roku 1867 se zde rozkládala provincie Osmanské říše zvaná Rumélijský ejálet. .. pokračovat ve čtení

Habsburská monarchie či hovorově Rakouská monarchie, popř. Podunajská monarchie (Donaumonarchie) nebo jen zkráceně Rakousko, jsou neoficiální názvy bezejmenného historického soustátí, jemuž vládla rakouská větev habsburské dynastie a jejich následnická habsbursko-lotrinská dynastie v letech 1526–1804. Velká část habsburského soustátí oficiálně náležela ke Svaté říši římské, zatímco druhá podstatná část se skládala zejména z Uherského království a nacházela se mimo Říši. .. pokračovat ve čtení

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského. .. pokračovat ve čtení