Flag of Sorbs


Autor:
Formát:
1000 x 600 Pixel (247 Bytes)
Popis:
Flag of Sorbs (1842)
Licence:
Public domain
Credit:
Vlastní tvorba založená na: FOTW.
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 31 Mar 2024 23:40:22 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Lužickosrbská oblast osídlení

Jako Lužickosrbská oblast osídlení se všeobecně označuje prostor na východě Saska a jihu Braniborska, ve kterém je západoslovanský lid Lužických Srbů původní. Toto území bylo v minulých stoletích následkem asimilace, germanizace a nadměrnou těžbou hnědého uhlí stále zmenšováno. Lužickosrbské území je úředně vymezeno vládami států Sasko a Braniborsko. Podíl Lužických Srbů se dále podle spolkových a zemských zákonů nesmí přezkoumávat, například při sčítání lidu. .. pokračovat ve čtení

Lužickosrbská vlajka

Lužickosrbská vlajka vznikla v době národního obrození Lužických Srbů. Tvoří ji tři stejně široké barevné pruhy modré, červené a bílé barvy. V oblasti Lužice může být tato vlajka vedle německé vlajky oficiálně používána. .. pokračovat ve čtení

Panslovanské barvy

Panslovanské barvy jsou barvy které jsou vnímány jako symbol Slovanů. Předpona Pan- znamená vše, všechno, zapojení všech členů skupiny. Barvy byly stanoveny na všeslovanském kongresu v Praze roku 1848 a v současnosti se skutečně objevují na vlajkách většiny států s majoritou slovanskojazyčného obyvatelstva. Původně byly tyto barvy zvoleny ke zdůraznění sounáležitosti slovanských národů ve smyslu panslavismu. Obecně rozšířené tvrzení o tom, že slovanské barvy byly přijaty v roce 1848 na slovanském sjezdu, je ovšem neprokazatelné – není o tom žádná zmínka v oficiálních dokumentech sjezdu. Ba naopak, při studiu historických svědectví o sjezdu lze narazit na zmínky svědčící o tom, že slovanské barvy musely existovat již před sjezdem, aniž byly jakkoli "oficiálně" ustaveny. Například popis prvního dne sjezdu, kdy jsou přihlížejícími davy vítání přišedší účastníci ze všech možných zemí, zmiňuje výzdobu v ulicích Prahy provedenou ve slovanských barvách. Z toho tedy plyne, že sjezd nemohl tyto barvy ustavit, když už byly v praxi užity dříve. .. pokračovat ve čtení

Evropská svobodná aliance

Evropská svobodná aliance je evropská politická strana. Skládá se z politických stran, které působí v různých členských státech Evropské unie a jejichž programovým cílem je nezávislost, autonomie, nebo jiná forma samosprávy určitého regionu nebo určité skupiny obyvatelstva. Jejími členy jsou progresivistické politické strany. .. pokračovat ve čtení

Vlajka

Vlajka je zpravidla různobarevný kus látky, obdélníkového, čtvercového či jinak pevně stanoveného tvaru a poměru stran, který symbolizuje organizaci, případně slouží k signalizaci. Státní vlajky se často označují též jako národní. Nauka o vlajkách se nazývá vexilologie. Vlajek se tradičně užívá i jako praporů, prapor se od vlajky liší zejména způsobem vyvěšení. Grafická podoba vlajky se jako symbol používá i v jiných podobách, například tištěné na papíře či zobrazené na obrazovce (monitoru), například k označení státu, národa, jazyka atd. .. pokračovat ve čtení

Lužičtí Srbové

Lužičtí Srbové jsou malý západoslovanský národ obývající jihovýchodní část východního Německa, historicky zvanou Lužice. Používají dva samostatné spisovné jazyky: hornolužičtinu a dolnolužičtinu. Jejich pojmenování Srbové, česky Lužičtí Srbové, je pojem, který jednotně označuje původní slovanské obyvatelstvo Dolní Lužice (Lužičané) a Horní Lužice (Milčané). Vlastní Srbové byli příslušníky slovanských kmenů, které žily na západ od nynějších Lužičanů a Milčanů žijících v dnešní Horní Lužici a kteří vlivem germanizace upadli v zapomenutí. .. pokračovat ve čtení

Lužice

Lužice je historické území rozdělené dnes mezi Německo, Polsko a Česko. V rámci Německa je rozděleno mezi spolkové země Svobodný stát Sasko a Braniborsko. Polská část je rozdělena mezi vojvodství Dolnoslezské a Lubušské. Historicky se území Lužice rozkládá podle toku Sprévy a tedy dělí na Horní Lužici, která je blíže Čechám a Dolní Lužici. V Lužici se dodnes zachovalo slovanské osídlení. Česká část Lužice se rozkládá v okresech Jablonec nad Nisou, Liberec a Děčín. .. pokračovat ve čtení