Flag of Yugoslavia (1946-1992)

Autor:

Flag designed by Đorđe Andrejević-Kun[3]

SVG coding: Zscout370

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/2382

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1000 x 500 Pixel (422 Bytes)

Popis:

Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]

Komentář k Licence:

This work first published in Yugoslavia is in the public domain because its copyright expired pursuant to the Yugoslav Copyright Act of 1978 which provided for copyright term of the life of the author plus 50 years, respectively 25 years for photograph or a work of applied art. This applies to works already in the public domain before the breakup of SFR Yugoslavia in 1991.

The work meets one of the following criteria:

a) a work of known authorship and the author died before January 1, 1941

b) an anonymous work and it was published before January 1, 1941

c) a photograph or a work of applied art published before January 1, 1966

A source should be included so that the status can be verified.

After this date, use the templates for the Yugoslavian successor states: {{PD-Slovenia}}, {{PD-Croatia}}, {{PD-Bosnia and Herzegovina}}, {{PD-Macedonia}}, {{PD-Montenegro}} or {{PD-Serbia}}.

Licence:

Public domain

Výhrada:

insignia|communist

Credit:

Vlastní dílo

CONSTRUCTION SHEET (Flags of the World).

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 02 Apr 2024 12:20:37 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Socialistická federativní republika Jugoslávie, běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě. Vznikla závěru druhé světové války a trvala až do roku 1992, kdy došlo k rozpadu Jugoslávie v důsledku jugoslávských válek. Jugoslávii o rozloze 255 804 km² na Balkáně omývalo ze západu Jaderské moře a část sousedila s Itálií, na severu s Rakouskem a Maďarskem, na východě s Bulharskem a Rumunskem a s Albánií a Řeckem na jihu. Jednalo se o socialistický stát s vládou jedné strany řízený Svazem komunistů Jugoslávie. Tvořilo jí šest republik: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Slovinsko. V Srbsku leželo jugoslávské hlavní město Bělehrad a také dvě autonomní jugoslávské oblasti: Kosovo a Vojvodina. .. pokračovat ve čtení

Jugoslávie je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad. Součástí oficiálního názvu států byla „Jugoslávie“ v letech 1929–2003. .. pokračovat ve čtení

Maďarské království, existující v letech 1920 až 1946, byla konstituční monarchie bez krále pod vedením regenta – admirála Miklóse Horthyho. .. pokračovat ve čtení

Jugoslávský rozhlas a televize byl veřejnoprávní vysílatel v Socialistické federativní republice Jugoslávie. Sestával z osmi členských rozhlasových a televizních vysílacích center, kde každá z nich měla sídlo v jedné ze šesti republik a ve dvou autonomních provincií Jugoslávie. .. pokračovat ve čtení

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968. Důvodem intervence, podpořené žádostí konzervativního křídla Komunistické strany Československa (KSČ), byly liberálně reformní vnitropolitické změny v ČSSR, známé pod názvem Pražské jaro. .. pokračovat ve čtení

XXII. letní olympijské hry, oficiálně Hry XXII. olympiády, se uskutečnily ve dnech 19. července až 3. srpna 1980 v hlavním městě Sovětského svazu, Moskvě. Her se zúčastnilo 5179 sportovců z 80 zemí, Československo reprezentovalo 211 sportovců, z toho 48 žen. V celkovém hodnocení se výprava se čtrnácti medailemi umístila na 13. místě. .. pokračovat ve čtení

Zimní olympijské hry jsou jedna z nejdůležitějších zimních sportovních událostí. Konají se každé čtyři roky. .. pokračovat ve čtení