Flag of the Transcaucasian SFSR
|
Já, autor tohoto díla, jej tímto uvolňuji jako volné dílo, a to celosvětově. V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě: Poskytuji komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem. |
|
Tento obrázek zobrazuje vlajku, znak, pečeť nebo jinou insignii. Použití či užívání těchto symbolů je v mnoha zemích omezeno právními normami. Tato omezení jsou nezávislá na autorském právu. |
Relevantní obrázky
.svg){kind=spacer}
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
_Autonomy.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Relevantní články
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republikaZakavkazská sovětská federativní socialistická republika (ZSFSR) byl stát vytvořený na základě schválení na 1. sjezdu komunistických stran Ázerbájdžánu, Arménie a Gruzie v únoru roku 1922. 12. března téhož roku podepsali zástupci těchto republik smlouvu o federativním svazku a v prosinci 1922 ji schválil I. sjezd zakavkazských sovětů. Tímto se ZSFSR stala zakládajícím členem Sovětského svazu. Tento útvar zanikl po přijetí sovětské ústavy v roce 1936, přičemž vznikly tři svazové republiky – Ázerbájdžánská SSR, Arménská SSR a Gruzínská SSR. .. pokračovat ve čtení
Ruská sovětská federativní socialistická republikaRuská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika, byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu. .. pokračovat ve čtení
Ukrajinská sovětská socialistická republikaUkrajinská sovětská socialistická republika byla jednou z patnácti svazových republik Sovětského svazu. Vznikla 25. prosince 1917, do SSSR vstoupila 30. prosince 1922. V důsledku sovětsko-polské války přišla Ukrajina o západní část svého území, které připadlo Polsku. Po anexi východních částí Polska Sovětským svazem v roce 1939 získala Ukrajinská SSR svá západní území zpět. V letech 1944–1946 byla k USSR připojena Podkarpatská Rus, resp. Zakarpatská Ukrajina. Roku 1954 získala Ukrajinská SSR poloostrov Krym, který byl předtím ruský a který byl na základě vyhlášky a pak i zákona Nejvyššího sovětu SSSR přičleněn k Ukrajině. Od SSSR se Ukrajinská SSR odtrhla 24. srpna 1991 vyhlášením nezávislosti a získala samostatnost. .. pokračovat ve čtení
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republikaÁzerbájdžánská sovětská socialistická republika byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V roce 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni. .. pokračovat ve čtení
Arménská sovětská socialistická republikaArménská sovětská socialistická republika byla svazovou republikou SSSR v oblasti Kavkazu. Měla 29 800 km², hlavním město byl Jerevan. V r. 1982 měla 3,17 mil. obyvatel, z toho 89,7 % tvořili Arméni, dále pak Ázerbájdžánci, Rusové a Kurdové. .. pokračovat ve čtení
Gruzínská sovětská socialistická republikaGruzínská sovětská socialistická republika, zkráceně Gruzínská SSR, byla jedna z 15 republik Sovětského svazu. .. pokračovat ve čtení
Turkmenská sovětská socialistická republikaTurkmenská sovětská socialistická republika, turkmensky Түркменистан Совет Социалистик Республикасы – Türkmenistan Sovet Socialistik Respublikasy, rusky Туркменская Советская Социалистическая Республика – Turkmenskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii o rozloze 488 100 km². V roce 1986 měla 3,27 mil. obyvatel, z toho 68,4 % Turkmeni, dále Rusové, Uzbekové a Kazaši. Hlavní město byl Ašchabad. .. pokračovat ve čtení