Flag of the Ukrainian Soviet Socialist Republic (1949–1991)
|
Vzdání se odpovědnosti Tento soubor zobrazuje symboly (přímo nebo symboly jim podobné) používané komunistickou vládou Sovětského svazu, na Sovětském svazu závislými komunistickými vládami v evropských zemích nebo organizacemi s nimi úzce spojenými. Používání těchto symbolů může být v závislosti na kontextu nelegální na Ukrajině, v Maďarsku (podle trestního zákona z roku 1993, § 269/B), Litvě, Lotyšsku a Polsku. |
|
Vzdání se odpovědnosti Tento obrázek zobrazuje symbol (nebo se mu podobá), který byl používán Ruskou federací a jejími ozbrojenými silami nebo organizací s ní úzce spojenou, nebo jinou stranou propagující nebo oslavující útočné války nebo agresivní chování. Použití insignií může být také nezákonné v Česku, Německu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Lotyšsku, Litvě, Moldavsku, Polsku, Ukrajině a dalších zemích, v závislosti na kontextu. |
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg?uselang=cs){kind=link}
Relevantní články
Ukrajinská sovětská socialistická republikaUkrajinská sovětská socialistická republika byla jednou z patnácti svazových republik Sovětského svazu. Vznikla 25. prosince 1917, do SSSR vstoupila 30. prosince 1922. V důsledku sovětsko-polské války přišla Ukrajina o západní část svého území, které připadlo Polsku. Po anexi východních částí Polska Sovětským svazem v roce 1939 získala Ukrajinská SSR svá západní území zpět. V letech 1944–1946 byla k USSR připojena Podkarpatská Rus, resp. Zakarpatská Ukrajina. Roku 1954 získala Ukrajinská SSR poloostrov Krym, který byl předtím ruský a který byl na základě vyhlášky a pak i zákona Nejvyššího sovětu SSSR přičleněn k Ukrajině. Od SSSR se Ukrajinská SSR odtrhla 24. srpna 1991 vyhlášením nezávislosti a získala samostatnost. .. pokračovat ve čtení
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republikaÁzerbájdžánská sovětská socialistická republika byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V roce 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni. .. pokračovat ve čtení
Arménská sovětská socialistická republikaArménská sovětská socialistická republika byla svazovou republikou SSSR v oblasti Kavkazu. Měla 29 800 km², hlavním město byl Jerevan. V r. 1982 měla 3,17 mil. obyvatel, z toho 89,7 % tvořili Arméni, dále pak Ázerbájdžánci, Rusové a Kurdové. .. pokračovat ve čtení
Ruská sovětská federativní socialistická republikaRuská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika, byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu. .. pokračovat ve čtení
Uzbecká sovětská socialistická republikaUzbecká sovětská socialistická republika,, byla svazová republika SSSR ve střední Asii. Hlavní město byl Taškent. .. pokračovat ve čtení
Turkmenská sovětská socialistická republikaTurkmenská sovětská socialistická republika, turkmensky Түркменистан Совет Социалистик Республикасы – Türkmenistan Sovet Socialistik Respublikasy, rusky Туркменская Советская Социалистическая Республика – Turkmenskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii o rozloze 488 100 km². V roce 1986 měla 3,27 mil. obyvatel, z toho 68,4 % Turkmeni, dále Rusové, Uzbekové a Kazaši. Hlavní město byl Ašchabad. .. pokračovat ve čtení
Kyrgyzská sovětská socialistická republikaKyrgyzská sovětská socialistická republika byla jednou ze svazových republik Sovětského svazu. Nacházela se ve Střední Asii na území současného Kyrgyzstánu. Hlavním městem bylo Frunze (od roku 1991 Biškek). .. pokračovat ve čtení