Frederick I. Casimir of Teschen

Autor:

David Beneš

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/327f1

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

416 x 518 Pixel (39941 Bytes)

Popis:

Těšínský kníže Bedřich I. Kazimír (1560-1571). Výřez z kresby Huga von Saurma-Jeltsch z r. 1883 podle portrétu na minci z r. 1569.

Licence:

CC0

Credit:

SAURMA-JELTSCH, Hugo von: Schlesische Müntzen und Medaillen. Museum Schlesischer Altentümer, Breslau 1883, tab. XXX.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 28 Feb 2024 06:30:11 GMT

Relevantní obrázky

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Fridrich Kazimír Frýštatský byl těšínský kníže z rodu Piastovců. Od roku 1560 působil jako spoluvladař svého otce Václava III. Adama Těšínského nejprve na Fryštátě a Skočově a od roku 1565 také v Bílsku. .. pokračovat ve čtení

Těšínské knížectví vzniklo roku 1290 rozdělením těšínsko-osvětimsko-ratibořického panství (1281–1290). Knížectví bylo až do roku 1653 pod piastovskou vládou, poté se stalo mezi lety 1653–1722 bezprostředním knížectvím, dokud ho Karel VI. neudělil lénem lotrinské dynastii. Knížectví se však znovu dostalo do habsburských rukou smrtí císaře Františka Štěpána roku 1765. Knížectví zaniklo v roce 1918 vznikem Československé republiky. .. pokračovat ve čtení

Fryštát je centrální historická městská část statutárního města Karviná. Do poloviny 20. století byl Fryštát samostatným okresním městem obývaným převážně německou populací. Ve 40. letech byl spojen s dělnickým městem Karvinná, které bylo obýváno převážně polskou populací a zcela zaniklo kvůli těžbě uhlí. Germánský původ Fryštátu měl být v socialistických poměrech zapomenut a proto byl jeho název roku 1949 vymazán z mapy a město bylo pojmenováno po Karvinné. Z Fryštátu se tak stalo centrum současné Karviné, která se kolem něj začala budovat v 50. letech 20. století, a do jejíhož katastrálního území (nyní Karviná-město) spadají i moderní městské části Nové Město, Hranice a Mizerov. V letech 1949–1971 se oficiálně název Fryštát nesměl užívat. Poté byl obnoven pro městskou část Karviná 1. Původní název Fryštát se nyní opět prosazuje. .. pokračovat ve čtení