Fryštát, průchod

Autor:

Hellooo

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/22255

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

5104 x 3334 Pixel (2415454 Bytes)

Popis:

Průchod z Masarykova náměstí do Parku Boženy Němcové, v horní části zídky je krytá chodba spojující zámek Fryštát a kostel Povýšení sv. Kříže.

Licence:

Public domain

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 17 Aug 2024 05:38:03 GMT

Relevantní obrázky

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Fryštátský hrad je goticko-renesanční stavba z konce 13. století. Zpočátku hrad plnil funkci strážce Slezské obchodní stezky z Uher do Pobaltí, od poloviny 15. století se stal jedním ze středověkých rezidenčních sídel slezského vládnoucího rodu Slezských Piastovců a později vzniklé těšínské větve. Dnes je jediný tohoto druhu v České republice. Nachází se na srázu skalního návrší nad říčkou Mlýnkou, nedaleko břehů slezské řeky Olše, na samém okraji historického centra města Karviné. Do poloviny 20. století tvořil jeden ucelený areál, poté byl rozdělen na dvě samostatně se dále rozvíjející části – knížecí zámek a farní kostel. Mezi léty 1327–1573 byl Fryštátský hrad lénem českých králů, a je nejdéle trvající rezidencí české panovnické dynastie. Piastovci zde vymřeli až roku 1571. .. pokračovat ve čtení

Fryštát je centrální historická část statutárního města Karviná. Do poloviny 20. století byl Fryštát samostatným okresním městem obývaným převážně německou populací. Ve 40. letech byl spojen s hornickým městem Karvinná, které bylo obýváno převážně polskou populací a zcela zaniklo kvůli těžbě uhlí. Germánský původ Fryštátu měl být v socialistických poměrech zapomenut a proto byl jeho název roku 1949 vymazán z mapy a město bylo pojmenováno po Karvinné. Z Fryštátu se tak stalo centrum současné Karviné, která se kolem něj začala budovat v 50. letech 20. století, a do jejíhož katastrálního území (nyní Karviná-město) spadají i moderní části Nové Město, Hranice a Mizerov. V letech 1949–1971 se oficiálně název Fryštát nepoužíval. Poté byl obnoven pro část Karviná 1. .. pokračovat ve čtení

Karviná je statutární město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na území historického Slezska, 90 km západně od polského Krakova na řece Olši. Karviná je univerzitním, turistickým, lázeňským a ekonomickým městem Slezské metropolitní oblasti a největším českým městem na řece Olši. Středem dnešního města Karviná je původní slezské knížecí město Fryštát s rezidenčním hradem jedné z větví slezských Piastovců. Karviná vznikla roku 1949 přemístěním obyvatel původní hornické Karvinné na fryštátské Horní Předměstí, které se silně rozvíjelo již od konce 19. století. Úředním spojením těchto dvou měst a připojením Ráje, Darkova a Starého Města vzniklo nové město s názvem Karviná, nicméně historickým základem Karviné je slezská knížecí rezidence Fryštát s tisíciletou historií, na jehož katastru nové město stojí. Po druhé světové válce byl Fryštát sloučen s okolními obcemi pod názvem Karviná a v novém městě byl zahájen projekt Velká Karviná s výstavbou nového městského centra a nových sídlišť okolo historického Fryštátu. Dnes žije ve městě přibližně 50 tisíc obyvatel s významnou slovenskou a polskou menšinou. Celý okres čítá na 240 000 obyvatel. .. pokračovat ve čtení