Generieke vlag van Henegouwen

Autor:

Tom Lemmens

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/9b8cc

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

600 x 400 Pixel (318030 Bytes)

Popis:

Generic flag of Hainaut. The lion is the same as the one used by File: Generieke vlag van Vlaanderen.svg by Tom Lemmens.

Licence:

CC0

Credit:

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 10 Mar 2024 09:08:42 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Euryrel, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Litevská křížová výprava navazovala na livonskou a pruskou. Byla řadou hospodářských kolonizačních výprav Řádu německých rytířů a Livonského řádu na území Litvy v období 1283–1435. .. pokračovat ve čtení

Burgundské Nizozemí byl svazek francouzských a říšských lén podléhajících burgundskému vévodovi v letech 1384–1482. Bylo severní částí burgundského soustátí, přestože jednotlivé části stále náležely Francii nebo k Říši. Burgundští vévodové z rodu Valois se marně pokoušeli o vymanění se z vlivu Francie a vybudovat vlastní svébytné království, které by bylo nezávislé na Francii. Ani účast Burgundska ve stoleté válce na straně Anglie nepomohla vévodům v dosažení vytouženého cíle. .. pokračovat ve čtení

Namurské hrabství, zkráceně Namur, byl státeček Karolínské říše a posléze Svaté říše římské v oblasti Nizozemí. Existoval od druhé poloviny 10. až do 18. století a vládla mu hrabata a později markrabata. Roku 1189 se Namur stal součástí Henegavska. V roce 1421 byl prodán Burgundsku a stalo se součástí celku známého jako Burgundské Nizozemí, které postupně měnilo vlastníka a později se přeměnilo v Habsburské, Španělské a nakonec v Rakouské Nizozemí. Roku 1797 bylo hrabství anektováno Francouzskou republikou a přeměněno ve francouzský department Sambre-et-Meuse, čímž zaniklo. V současnosti se zde nacházejí belgické okresy (arrondissementy) Namur a Dinant, které spolu tvoří provincii Namur. .. pokračovat ve čtení

Burgundský stát, Burgundská říše nebo Valoiské Burgundsko jsou moderní názvy historiků pro bezejmennou monarchii a soustátí vévodů z burgundské větve Kapetovců rodu Valois. Svazek států se rozkládal na východě dnešní Francie a zemí Beneluxu, Belgie a Nizozemska. Personální unii tvořilo sjednocené Burgundsko a vlámské státy sdružených v Burgundském Nizozemí, proto někteří historici užívají názvu „Burgundsko-vlámský stát“, „burgundsko-nizozemský“ apod. .. pokračovat ve čtení

Stoletá válka byl konflikt mezi Anglií a Francií v letech 1337–1453. Válka oficiálně začala, když francouzský panovník Filip VI. z Valois zabavil anglickému králi Eduardovi III. jeho državy ve Francii, konkrétně vévodství Guyenne na jihozápadě Francie a v hrabství Ponthieu na severu Francie. Jako záminka, která Angličanům umožnila válku vyhlásit, jim posloužilo to, že Francouzi odmítli uznat nárok anglického krále Eduarda III. na francouzský trůn po tom, co o pár let dříve vymřela hlavní francouzská královská dynastie. Rovněž argumentovali problémy ve Flanderském hrabství, které sice bylo významným anglickým obchodním partnerem, ale francouzský král tam měl značný vliv, neboť flanderský hrabě byl leníkem francouzského panovníka. Zároveň Angličanům vadila francouzská podpora Skotska, které přitom bylo již delší dobu v konfliktu s anglickou monarchií. .. pokračovat ve čtení