George Gershwin-signed

Autor:

Mishkin

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/8303d

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

629 x 781 Pixel (220381 Bytes)

Popis:

Publicity portrait of George Gershwin, with autograph.

Komentář k Licence:

Toto je volné dílo, neboť bylo vydáno ve Spojených státech mezi roky 1929 a 1977 bez copyrightové výhrady. Pokud není jeho autor již mnoho let mrtev, je stále autorskoprávně chráněno v zemích, které na americká díla neuplatňují pravidlo kratší doby ochrany, jako jsou například Kanada (50 p.m.a.), Čína (50 p.m.a., netýká se Hongkongu či Macaa), Německo (70 p.m.a.), Mexiko (100 p.m.a.), Švýcarsko (70 p.m.a.) a další země s individuálními smlouvami. Více informací najdete v tomto přehledu.

Licence:

Public domain

Credit:

RR Auctions

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 15 Feb 2024 22:13:30 GMT

Relevantní obrázky

(c) Man Ray, CC BY-SA 2.0

Relevantní články

Dějiny hudby jsou patrně stejně dlouhé jako dějiny lidské civilizace. Studuje je muzikologie, byť ta je zaměřena zvláště na západní klasickou hudbu a hudbu jako obecnější jev studují spíše sociální vědy jako kulturní antropologie, etnologie, kulturologie, kulturální studia či sociologie. Většina antropologů a kulturologů hudbu považuje za antropologickou konstantu, tedy něco, co se vyvine v každé společnosti, a co patrně vzniklo již na počátku lidské kultury, jakkoli je velmi obtížné studovat dějiny hudby před vynálezem záznamových zařízení a notových zápisů. Klíčem pro takové studium jsou předpokládané stopy hudební tradice v současných žánrech a archeologické nálezy hudebních nástrojů, nebo toho, co za ně považujeme. Předpokládá se, že hudba nebyla původně samostatným kulturním jevem, ale rozvíjela se ponejprve v rámci náboženství, respektive magicko-náboženských rituálů. K tomu alespoň poukazuje studium přírodních národů. K první výraznější separaci hudby a náboženství patrně došlo v antické civilizaci, pospolu se sekularizací divadla. Ještě na počátku středověku měla hudba ovšem především náboženský význam i v evropské kultuře, nakonec ale zde došlo k osamostatnění, což dalo vzejít klíčovému jevu dějin hudby, tzv. západní klasické (vážné) hudbě, jakkoli vedle ní i v Evropě zřejmě vždy existoval spodní proud hudby lidové. Západní vážná hudba ovlivnila i jiné kultury, spolu s evropskou kolonizací a rozvojem moderní civilizace a globalizace, jakkoli si některé kulturní okruhy uchovaly velmi svébytné vlastní tradice, které pohlcení západní hudbou dlouho vzdorovaly. Na začátku 20. století však došlo k dalšímu velkému přelomu, kdy byla vážná hudba vytlačena z hlavního proudu jazzem a začala se psát nová tradice, jejímž hlavním směrem se stalo to, co bývá nazýváno populární a rockovou hudbou. Ty lze považovat za jedny z prvních plně globálních kulturních jevů vůbec. I když si zachovávají místní specifika, společný základ je velmi patrný. .. pokračovat ve čtení