German parliamentary elections weimar


Autor:
Alexander Altenhof (KaterBegemot)
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
1941 x 3143 Pixel (1402335 Bytes)
Popis:
German parlamentary elections from 1920 to 1933 (Weimar Republic). Overall share and constituency winners. Constituency names given on this map.
Licence:
Credit:

Quellen und Arbeitshilfen:

- Statistische Jahrbücher für das Deutsche Reich, Jahrgänge 1920 bis 1934 (hier online abrufbar).
- Heinz Höhne: Die Machtergreifung, Rowohlt Verlag, Reinbek bei Hamburg 1983, S. 39
- Eberhard Kolb: Die Weimarer Republik, Oldenbourg Wissensch. Vlg, München 2002, S. 308.
- Christian Zentner (Hrsg.): Der grosse Bildatlas zur Weltgeschichte, Paul List Verlag, Remseck bei Stuttgart 1985, S.520.
- Manfred Scheuch: Atlas zur Zeitgeschichte. Europa im 20. Jahrhundert, Weltbild Verlag, Leipzig 2004, S. 15.
- Hans Ulrich Rudolf u. Vadim Oswalt (Hrsg.): Perthes Atlas Geschichte, Klett-Perthes Verlag, Gotha 2006, S. 317.

Die Namen der einzelnen Wahlkreise können dieser Karte entnommen werden.
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 10 Jul 2024 10:55:42 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Výmarská republika

Výmarská republika je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933. Přestože oficiální název výmarského Německa i nadále zněl Německá říše, jednalo se o republikový spolkový státní útvar s demokratickou spolkovou ústavou, přijatou v roce 1919 ve Výmaru, kde se poprvé po lednových volbách roku 1919 sešel 6. února demokraticky zvolený parlament. Od tohoto města je také odvozeno označení pro toto období výmarské Německo, jeho hlavním městem však i nadále zůstával Berlín. Hlavou státu byl říšský prezident, zákonodárným sborem dvoukomorový parlament skládající se z Říšského sněmu a Říšské rady. V čele exekutivy stála říšská vláda vedená říšským kancléřem, kterého jmenoval říšský prezident. .. pokračovat ve čtení