Golden cross and discs of the Byzantine Empire (3^2)
Relevantní obrázky
Relevantní články
Republika AmalfiRepublika Amalfi či Amalf(in)ská republika, oficiálně Vévodství Amalfi byla středověká námořní republika na území jihu dnešní Itálie na Amalfinském pobřeží. .. pokračovat ve čtení
Krétský emirátKrétský emirát byl muslimský stát rozkládající se na středomořském ostrově Kréta a existující od poloviny 20. let 9. století do roku 961, kdy byl ostrov opětovně obsazen Byzantskou říší. Ačkoliv emirát uznával nadvládu Abbásovského chalífátu a udržoval těsné styky s túlúnovským Egyptem, de facto byl nezávislý. .. pokračovat ve čtení
První bulharská říšePrvní bulharská říše byl středověký bulharský stát existující v letech 681 až 1018, který na přechodnou dobu dosáhl v rámci Balkánu postavení velmoci. Jeho zakladatelem byl chán Asparuch, který po rozpadu Starého Velkého Bulharska vedl kmeny kočovných Prabulharů na Balkánský poloostrov, kde spolu se slovanskými kmeny vytvořil nový státní útvar, jejž sousední mocnost, byzantská říše, roku 681 formálně uznala v mírové smlouvě. Bulharský stát v dalších letech postupně expandoval, stal se protiváhou byzantského vlivu na Balkáně a brzdou případné asimilace slovanských kmenů pod byzantskou nadvládou. Bulharští cháni během 8. století také několikrát zasáhli do vnitřní politiky Byzance; za chána Kruma došlo k velkému nárůstu bulharské moci, který se odrazil i v neúspěšném bulharském pokusu o dobytí Konstantinopole, hlavního města byzantské říše, roku 813. Krumův nástupce Omurtag vytvořil v říši již ucelenější správu založenou na systému žup pod kontrolou chánových úředníků. .. pokračovat ve čtení
Rúmský sultanátRúmský nebo též Ikonyjský sultanát byl stát rozkládající se v Malé Asii v letech 1077 až 1310. Tento státní útvar vznikl na území získaném tureckými vojsky na úkor Byzantské říše po bitvě u Mantzikertu roku 1071. Sídelním městem sultanátu byla nejdříve Nikaia a poté Ikonyon (Konya). Protože se sultánové často stěhovali, zaujímala pozici sultánova sídla i města Kayseri a Sivas. V době svého největšího rozsahu držel sultanát ve své moci střední Anatolii a oblast pod jeho kontrolou se táhla od středomořského pobřeží mezi Antalyí a Alanyí k oblasti kolem Sinopu u Černého moře. Na východě obsadili rúmští vládcové další území až k Vanskému jezeru. Na západě dosahovaly územní zisky blízkosti Denizli a vstupu k Egejskému moři. .. pokračovat ve čtení
ŘímanéJako Římané byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma. Jak se šířila římská nadvláda, přešlo toto pojmenování na všechny obyvatele Itálie, pokud měli římské občanství. Říman byl tedy plnoprávný občan římské říše. Ediktem císaře Caracally z roku 212 n. l. bylo uděleno římské občanské právo všem svobodným obyvatelům na území říše. .. pokračovat ve čtení
Epirský despotátEpirský nebo Epeirský despotát, označován někdy také jako „Epirské knížectví“, byl jedním ze středověkých řeckých států, které se hlásily k odkazu Byzantské říše, spolu s Nikájským císařstvím a Trapezuntským císařstvím za její legitimní nástupce, po jejím dobytí vojsky čtvrté křížové výpravy. Označení „despotát“ není zcela přesné, protože první vládci v Epiru nedrželi ve svých rukou titul řeckých despotů a už v žádném případě to nebyl titul, díky němuž by měl jeho nositel nějaké zvláštní pravomoci. V letech 1224–1246 získal Epirus pod svou kontrolu větší část řecké Makedonie a Thesálie a despota Theodoros Komnenos Dukas se nechal v Soluni korunovat byzantským císařem, toto období bývá některými historiky označováno jako Soluňské císařství. .. pokračovat ve čtení
Arménské knížectví v KilíkiiArménské knížectví v Kilíkii neboli také Rubenidské knížectví, zkráceně Kilíkijská Arménie, Malá Arménie aj., byl středověký státní útvar na pomezí dnešního Turecka a Sýrie, na březích Alexandrettského zálivu. Arménské knížectví v Kilíkii byl stát založený arménskými uprchlíky, kteří do Kilíkie emigrovali před seldžuckou invazí na Kavkaze. Nezávislý byl přibližně v letech 1078 až 1375. .. pokračovat ve čtení