Grande Paix Montreal

Autor:

Secrétaire de Callière et autre main (pour les pictogrammes)

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/36367

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2181 x 1198 Pixel (547890 Bytes)

Popis:

Copie du traité de paix de 1701. (Le document original du traité de paix de 1701 semble avoir disparu.) Pictogrammes des nations signataires : 1. Ouentsiouan représente la nation iroquoise des Onontagués et signe un échassier. 2. Pour les Tsonnontouan, c'est Tourengouenon qui appose la signature de la tortue. 3. Pour les Onneeiouts, la signature représente une fourche au milieu de laquelle se trouve une pierre. 4. Chez les Goyogouins (« peuple de la grande pipe », le dessin d'une pipe va de soi! 5. La marque de Kondiaronk, dit le Rat (un rat musqué), figure sur le traité de 1701. Un autre chef huron a pu apposer cette marque au nom de ce grand chef, mort deux jours avant la signature du traité. 6. L'ours, la signature du chef Kinongé, dit le Brochet, pour les Outaouais du Sable. 7. La marque des Abénaquis de l'Acadie, par le chef Mescouadoué. 8. L'ours, la marque des Outaouais Sinagos. 9. Pour les Gens du Sault, l'ours également, signature apposée par Haronhiateka. 10. La signature du chef des Gens de la Montagne est un chevreuil. 11. Le chef Kileouiskingié signe d'un poisson pour les Outaouais Kiskarons. 12. La fourche représente le lieu où vivent les Outaouais de la Fourche, à la confluence de trois rivières. 13. Représentés par Onanguicé, chef pouteouatami, les Mississagués (nation ojibwée) signent d'un oiseau-tonnerre. 14. Les Amikoués apposent la marque du castor. 15. Pour les Sauteux (Ojibwés), le chef Ouabangué appose la marque d'une grue. 16. Chez les Algonquins, on trouve deux signatures : un échassier ou une grue et, à côté, un être humain. 17. Une perche surmontée d'un scalp sert de signature pour le village des Pangichéas (Piankashaws). 18. La marque de Chichicatalo, chef très respecté chez les Miamis, regroupe deux symboles, dont une grue. 19. La marque du chef Outilirine pourrait représenter les Cris. En langue Crie, le suffixe -irin signie « homme ». 20. Représentés par Onanguicé, les Koueras Koueatenons (groupe illinois) signent d'un arc et d'une flèche. 21. La marque du village des Peorias (nation illinoise) est une tortue à longue queue. 22. L'emblème des Tapouaroas (groupe illinois). 23. L'emblème des Monisgouenars (nation illinoise), établi à la rivière des Moines. 24. Le village des Marouas (groupe illinois), signe d'une grenouille. 25. Pour les Pouteouatamis, la marque d'un chicot et trois racines. 26. Pour les Kaskaskias (nation illinoise), une plume encochée. 27. La marque du village des Ouiatanons (nation miamie) est une carrière. 28. L'esturgeon est la marque des Sakis (Sauks). 29. Chez les Outagamis, ou Renards, la signature est celle du... renard. 30. L'oiseau-tonnerre représente le symbole clanique des Puants. 31. La marque des Malominis (Folles Avoines) est celle d'un oiseau-tonnerre tenant une tige de folle avoine. 32. Le chevalier de Callière, Brochart de Champigny, et autres. (Notes tirées de : Alain Beaulieu et Roland Viau, La Grande Paix, Chronique d'une saga diplomatique, Montréal, Éditions Libre Expression, 2001, pp. 109-111.)

Licence:

Public domain

Credit:

Numérisation et collage de 3 pages du livre : La Grande Paix, Chronique d'une saga diplomatique, Alain Beaulieu, Montréal, éditions Libre Expression, 2001.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 04 Mar 2024 19:44:56 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Kondiaronk byl válečník a diplomat severoamerického kmene Huronů a jeden ze strůjců tzv. Velkého montrealského míru z roku 1701. Významný francouzský jezuita a autor často citovaných dějin Nové Francie Pierre Charlevoix nazval tohoto domorodce „Indiánem s nejvyššími kvalitami jakého kdy Francouzi v Kanadě poznali“. Kondiaronk žil v době, kdy se v Severní Americe stále více projevovala evropská přítomnost a Francouzi pronikali až za řeku Mississippi. Indiáni museli čelit dosud nepoznané výzvě v podobě vztahů s Evropany. A že nebyli pouze pasivními účastníky, svědčí právě příklad tohoto muže. Šlo o Indiána, který si postupem doby získal takovou reputaci, že i „civilizovaní“ Francouzi skládali na tohoto „divocha“ chvalořeči. A to i přesto, že Kondiaronk rozhodně nepatřil ke klasickým „přátelům“ bělochů, který se chová podle jejich přání. Jeho osobnost byla daleko komplexnější a jeho život do značné míry odráží složitost doby a místa, v nichž žil. .. pokračovat ve čtení

Válka krále Viléma je název pro americkou odnož devítileté války. Šlo o první ze série imperiálních válek mezi Anglií a Francií v Severní Americe. Je pojmenována po anglickém králi Vilémovi III. Oranžském. Válka probíhala na území kolonií New York, Nová Anglie, Maine, v Akádii, v okolí Montrealu a u Quebecu, hlavního města Nové Francie. K menším střetům došlo i u pevnůstek a obchodních stanic v Hudsonově zálivu. Obecně se boje vyznačovaly především útočnými akcemi typu „udeř, vypleň a uteč“. Jedinou rozsáhlejší vojenskou operací, která mohla mít strategický význam, byl kombinovaný anglický útok na Quebec a Montreal v roce 1690. Postup na Montreal se zastavil kvůli epidemii ještě dříve, než anglické jednotky vůbec dorazily k tomuto městu, střetnutí u Quebecu skončilo pro Angličany porážkou a jejich návrat zpět se změnil téměř v katastrofu. .. pokračovat ve čtení

Velký montrealský mír, také Velké usmíření, Velké narovnání byl uzavřen na jedné z nejvýznamnějších mezietnických konferencí v Severní Americe, která se konala v létě roku 1701. Někdy se do montrealského míru zahrnují i jednání v Albany mezi zástupci Irokézské ligy a Angličany, která probíhala v červenci 1701. Hlavní jednání se však uskutečnila v Montrealu v červenci a srpnu 1701. Účastnili se jich významní představitelé Nové Francie v čele s guvernérem Louis-Hectorem de Callière a asi 1300 Indiánů z několika desítek kmenů a skupin. Byli mezi nimi Irokézové, Huroni, Ottawové, Odžibvejové, Kríové, Foxové, Abenakové, Algonkinové, Miamiové, Mascoutenové, Menominiové, Potawatomiové, Saukové, Winnebagové, Mississaugové, katoličtí Irokézové z misií a další. Výsledkem složitých rozhovorů, které navazovaly na různá jednání z předchozích měsíců a let, bylo potvrzení všeobecného míru, který ukončil několik desítek let válek mezi Irokézi, Francouzi a jejich indiánskými spojenci a dohoda o vzájemné výměně zajatců. Irokézové se zavázali být v příštích koloniálních konfliktech neutrální. Ačkoli to ne zcela splnili, nikdy už nepředstavovali pro Novou Francii vážnou hrozbu. Naopak kmeny z oblasti Velkých kanadských jezer se staly zásadními spojenci Francouzů. Na konferenci zemřel významný huronský náčelník Kondiaronk. .. pokračovat ve čtení