Great coat of arms of Belgium
Tento obrázek zobrazuje vlajku, znak, pečeť nebo jinou insignii. Použití či užívání těchto symbolů je v mnoha zemích omezeno právními normami. Tato omezení jsou nezávislá na autorském právu. |
Relevantní obrázky
Relevantní články
Státní znak BelgieStátní znak Belgie se, jako u většiny monarchií, vyskytuje ve trojí formě, jako malý, střední a velký znak. .. pokračovat ve čtení
Dějiny BelgieDějiny území Belgického království jsou propleteny s dějinami Nizozemska, Německa, Francie a Lucemburska. Po většinu historie bylo území dnešní Belgie buď částí většího státního celku, nebo bylo rozdrobeno do menších útvarů. Strategická poloha tohoto území ho rovněž předurčila být pověstným “bojištěm Evropy” – osudové bitvy velkých mezinárodních konfliktů se odehrávaly na území Belgie již za osmdesátileté a třicetileté války, později i za první a druhé světové války. Belgické dějiny jsou poznamenány též potýkáním dvou jazykových skupin, vlámsky (nizozemsky) mluvícího severu a francouzsky mluvícího jihu (Valonska). Prvním, kdo tyto dvě jednotky spojil do jednoho celku, byl římský císař a burgundský vévoda Karel V. v rámci své pragmatické sankce z roku 1549. Oddělení tohoto území od Nizozemska utvrdila osmdesátiletá válka (1568–1648). Poté ho však ovládaly různé cizí mocnosti - Španělé, Rakušané i Francouzi. Politická nesuverenita nijak ovšem nebránila rozkvětu obchodu a kultury. Belgie se stala jedním z evropských epicenter průmyslové revoluce, rozvoje měšťanské třídy a společnosti založené na obchodu. Moderní Belgie vznikla roku 1830, díky belgické revoluci. Jazyková hranice však nikdy zcela nezmizela a střet vlámské a valonské části země naplňuje moderní politické dějiny Belgie. Belgie byla postupně, od 70. let 20. století, federalizována a nezřídka se diskutuje i o možnosti jejího rozdělení na dva státy. K belgickým dějinám patří i koloniální dobrodružství, které tento malý stát zahájil v 19. století, především v centrální Africe. Bilance belgického kolonialismu patří k nejkrvavějším – její součástí jsou miliony mrtvých domorodců. Kolonie získaly nezávislost v 60. letech 20. století. V poválečném období se Belgie stala typickým západoevropským sociálním státem, cílem masivní migrace z Afriky a Blízkého východu, propagátorem liberalizačních trendů a také lídrem evropského integračního procesu. Brusel není jen hlavním městem Belgie, ale i sídlem hlavních institucí Evropské unie – Evropské komise a Evropského parlamentu. Sídlí v něm také velitelství vojenské aliance NATO, k jehož zakladatelům Belgie rovněž patřila. .. pokračovat ve čtení
Alexander De CrooAlexander De Croo je belgický politik, vlámský liberál a podnikatel, od října 2020 předseda vlády Belgie. V letech 2010–2012 byl členem Senátu, do roku 2020 byl pak vicepremiérem a ministrem různých rezortů ve třech belgických vládách. V říjnu 2020 byl pod jeho vedením jmenován většinový kabinet vzešlý z květnových parlamentních voleb v roce 2019; tradičně obtížná povolební jednání na vzniku stabilní belgické vlády tak trvala 493 dní. .. pokračovat ve čtení
Seznam státních znaků evropských zemíPřehled státních znaků evropských zemí a závislých či autonomních oblastí. .. pokračovat ve čtení
Marie-Esméralda BelgickáPrincezna Marie-Esméralda Belgická, lady Moncada je členka belgické královské rodiny. Je tetou krále Filipa Belgického a Jindřicha, velkovévody Lucemburského. Princezna Marie-Esméralda je novinářka, autorka a dokumentaristka. Je také ekologickou aktivistkou a bojovnicí za práva žen a práva původních obyvatel. .. pokračovat ve čtení
Wilfried MartensWilfried Achiel Emma Martens byl belgický křesťansko-demokratický politik, představitel strany Christen-Democratisch en Vlaams, jejímž předsedou byl v letech 1972–1979. .. pokračovat ve čtení
Lorenz Rakouský d'EstePrinc Lorenz Belgický, arcivévoda rakouský d'Este je díky sňatku s princeznou Astrid Belgickou členem belgické královské rodiny. Od roku 1996 je také hlavou rodu Rakouští-Este, větve mladšího syna Habsbursko-lotrinské dynastie. .. pokračovat ve čtení