GuentherZ 2010-08-28 0029 Hardegg Heimatdenkmal

Autor:

GuentherZ

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/7c02

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1800 x 1386 Pixel (1806880 Bytes)

Popis:

Denkmal für Heimatvertriebene in Hardegg an der Thaya

Licence:

CC BY 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 22 Mar 2024 23:16:02 GMT

Relevantní obrázky

(c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de

(c) Bundesarchiv, Bild 183-H0304-0500-002 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-1983-0422-315 / Donath, Otto / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F001153-0015A / Hundertmark / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Vranov nad Dyjí je městys v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, který se rozkládá pod přehradní nádrží Vranov v údolí řeky Dyje ve značně rozčleněném terénu. Samotný městys je spojen silnicí druhé třídy Lesná–Šafov, která se v zákrutách svažuje do městečka v údolí a následně jej opouští směrem k zámku umístěném na vysokém skalním ostrohu. Historické jádro obce, Benátky a osady Přední Hamry a Zadní Hamry se nachází v údolí na levém říčním břehu, kdežto ostatní mladší zástavba jako Leopoldovo město (Leopoldau) byla situována na sever od historického jádra na pravém břehu do jihovýchodního svahu. Řeka Dyje v údolí a zalesněné svahy kolem ní limitují do jisté míry rozvoj stavební zástavby. Žije zde 869 obyvatel. .. pokračovat ve čtení

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války. Měla do značné míry charakter etnické čistky, místy doprovázené násilnými excesy včetně několika masakrů německých civilistů na jaře a v létě 1945. Šlo nejen o reakci na nedávnou politiku nacistického Německa hlavně v Protektorátu Čechy a Morava, jehož okupační správa se vůči českému obyvatelstvu soustavně dopouštěla rozsáhlého teroru. Dalším důvodem bylo podezření, že naprostá většina Němců žijících na českém, resp. československém území sympatizovala s nacistickou politikou. V neposlední řadě šlo o prevenci eventuálního budoucího zneužití situace podobné rokům 1938/1939 k napadení československého státu pod záminkou ochrany německé nebo jiné národnostní menšiny. Svou roli sehrálo také umožnění rozsáhlých konfiskací majetku Němců a kolaborantů ve prospěch československého státu v kontextu současného všeobecného znárodňování bank, pojišťoven, těžebního průmyslu, velkých průmyslových podniků a velkostatků jakož i poválečné hospodářské obnovy. A konečně je nutno zmínit obavy z možných budoucích problémů souvisících s tehdy těžko představitelným dalším soužitím českého národa s německou národnostní menšinou v ČSR a jejím eventuálním opětovném usilování o sebeurčení. .. pokračovat ve čtení