Hřbitov Bor6

Autor:

Zákupák

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/7c03

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3140 x 2093 Pixel (2376661 Bytes)

Popis:

Nový pomník zastřelených Němců Čechy v roce 1945

Licence:

Public domain

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 22 Mar 2024 23:16:06 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 183-1983-0422-315 / Donath, Otto / CC-BY-SA 3.0

(c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de

(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0128 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0130 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-H0304-0500-002 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1987-058-09 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0100 / Berg, Erik R. / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-W0911-501 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, R 49 Bild-0131 / Wilhelm Holtfreter / CC-BY-SA 3.0

(c) Foto: Michael Paetzold, Lizenz: Creative Commons by-sa-4.0

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-P003214 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F005100-0010A / Steiner, Egon / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1988-013-34A / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F001153-0015A / Hundertmark / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Poprava osmi německých občanů z Nového Boru, Sloupu a Janova se uskutečnila před radnicí na novoborském náměstí 2. června 1945. Na rozkaz podplukovníka Josefa Sekáče zde vojáci ze 47. pluku Československé armády bez soudu zastřelili osm místních obyvatel německé národnosti. Popraveni byli Heinz Rachmann, Ilse Wernerová, Martha Wernerová, Herbert Franz Richter, Eduard Hortig, Eduard Podbira a Johann Langer. Osmým byl Albert Rachmann, který byl mezi přihlížejícími, propadl panice a byl při pokusu o útěk zastřelen. U dvou z popravených, Alberta Rachmana a Herberta Richtera, je zmiňováno jejich členství v NSDAP. Těla popravených byla ponechána po dobu 24 hodin na novoborském náměstí. Rodinné příslušníky zastřelených a dalších 23 osob podplukovník Sekáč vypověděl z města a poslal je transportem z Nového Boru směrem na sever za státní hranici. Podle zápisu ze schůze místního národního výboru představitelé města s popravou nesouhlasili. .. pokračovat ve čtení

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války. Měla do značné míry charakter etnické čistky, místy doprovázené násilnými excesy včetně několika masakrů německých civilistů na jaře a v létě 1945. Šlo nejen o reakci na nedávnou politiku nacistického Německa hlavně v Protektorátu Čechy a Morava, jehož okupační správa se vůči českému obyvatelstvu soustavně dopouštěla rozsáhlého teroru. Dalším důvodem bylo podezření, že naprostá většina Němců žijících na českém, resp. československém území sympatizovala s nacistickou politikou. V neposlední řadě šlo o prevenci eventuálního budoucího zneužití situace podobné rokům 1938/1939 k napadení československého státu pod záminkou ochrany německé nebo jiné národnostní menšiny. Svou roli sehrálo také umožnění rozsáhlých konfiskací majetku Němců a kolaborantů ve prospěch československého státu v kontextu současného všeobecného znárodňování bank, pojišťoven, těžebního průmyslu, velkých průmyslových podniků a velkostatků jakož i poválečné hospodářské obnovy. A konečně je nutno zmínit obavy z možných budoucích problémů souvisících s tehdy těžko představitelným dalším soužitím českého národa s německou národnostní menšinou v ČSR a jejím eventuálním opětovném usilování o sebeurčení. .. pokračovat ve čtení