Heinrich Matthias von Thurn Seite 1 Bild 0001

Autor:

Merian, Matthaeus

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/7c62

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1588 x 1954 Pixel (963254 Bytes)

Popis:

Jindřich Matyáš Thurn

Licence:

Public domain

Credit:

http://www.bibliothek.uni-augsburg.de/dda/dr/hist/we_00001-00021/we_01084/

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 06 Mar 2024 00:11:49 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Hrabě Jindřich Matyáš Thurn byl jednou z vůdčích osobností českého stavovského povstání. Patřil mezi iniciátory třetí pražské defenestrace roku 1618. Po porážce povstání a svém odchodu do exilu bojoval proti Habsburkům v třicetileté válce. Pocházel z rodu Thurn-Valsassina. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Lomnice byla bitvou třicetileté války. Střetla se v ní 9. listopadu 1618 česká armáda a habsburská armáda. .. pokračovat ve čtení

Pobělohorská emigrace je označení rozsáhlého emigračního procesu osob, který proběhl v českých zemích v období po porážce českého stavovského povstání, symbolizovanou prohranou bitvou na Bílé hoře, až do konce třicetileté války. Hlavními důvody migrantů byly náboženský útisk zde dominantních protestantů císařskou katolickou mocí (rekatolizace), faktická hrozba trestu za účast či podporu stavovského povstání či válečné události probíhající v českých zemích. Z Čech, Moravy a moravského Slezska pak z těchto důvodů odešla z vlasti značná část domácí šlechty, mocenských, společenských či náboženských elit a inteligence, směřující do rozličných oblastí převážně západní, severní a jihovýchodní Evropy. Patrně nejvýraznejším symbolem pobělohorských exulantů je pak osobnost učence, pedagoga a teologa Jana Amose Komenského. .. pokračovat ve čtení

Obléhání Českých Budějovic v letech 1618–1619 spočívalo ve dvou obléhacích pokusech české stavovské armády dobýt a blokovat opevněné město České Budějovice obsazenou císařskou armádou, na v létě roku 1618, posléze pak od listopadu 1618 do června 1619 v rané fázi třicetileté války. Ani po druhém souvisle tři čtvrtě ročním obléhání nepodnikly stavovské síly po vítězné bitvě u Lomnice žádnou výraznější akci a prostor vyklidily až po prohrané bitvě u Záblatí 10. června 1619. České Budějovice tak zůstaly loajální císaři až do potlačení povstání a celý zbytek války. Druhý obléhací pokus patří po obléhání Olomouce v letech 1643–1645 pak k nejdéle trvajícím obléhacím akcím v českých zemích v rámci třicetileté války. .. pokračovat ve čtení

České stavovské povstání v letech 1618–1620 bylo povstání českých stavů proti panování Habsburků. Spojily se v něm náboženské spory s mocenskými rozpory mezi stavy a králem. Povstání nakonec vyvrcholilo po několika bitvách střetnutím na Bílé hoře, ve kterém byly stavy poraženy. Ačkoli se pak pozice Habsburků v českém státě upevňovala, spustila rebelie českých stavů mnohem vážnější konflikt, třicetiletou válku. .. pokračovat ve čtení

Během třiceti let trvání třicetileté války se vystřídalo mnoho osobností na panovnických, politických a vojevůdcovských pozicích na obou stranách tohoto konfliktu. Tento seznam shrnuje ty nejvýznamnější. Poměrně specifickou úlohu v tomto konfliktu hráli papežové, kteří podporovali katolíky, tedy především císaře. Během třicetileté války se vystřídali tito papežové: Pavel V. (1605–1621), Řehoř XV. (1621–1623), Urban VIII. (1623–1644), Inocenc X. (1644–1655). Ale na druhé straně například v období bojů o mantovské dědictví – a to nejenom tiše – podporoval Urban VIII. francouzského kandidáta. Další osobností, která není příliš zmiňovaná, která však má určitý podíl na válce, je v době vypuknutí stárnoucí římský císař Matyáš, jeho největší zásluha je nepochybně získání španělského krále Filipa III. na svoji stranu. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Sitzendorfu byla válečným střetem mezi císařskými oddíly armády generála Karla Bonaventury Buquoye a armádou českých stavů pod velením Jindřicha Matyáše Thurna a během českého stavovského povstání na samém počátku třicetileté války. Odehrála se 13. dubna 1620 v místech u městyse Sitzendorf an der Schmida v Dolních Rakousích. Vojsko českých stavů zde bylo poraženo, což de facto představovalo porážku celého českého tažení v Rakousích a jejich následné stažení zpět do Čech. .. pokračovat ve čtení